Mánes, Josef

Josef Mánes (12. 5. 1820 Praha – 9. 12. 1871 Praha)

Rodinný portrét, 1859

Olej, plátno, 55,5 × 45,5 cm. Značeno a datováno vpravo dole: May. 1859 / Manes J. //. 
Muzeum umění Olomouc, inv. O 1222.

První malířské školení získal u svého otce Antonína Mánesa (1784–1843). V letech 1835–1844 studoval na pražské Akademii, nejprve u svého strýce Václava Mánesa (1793/1796–1858), poté u Františka Tkadlíka (1786–1840) a Christiana Rubena (1805–1875). V letech 1844–1846 pobýval v Mnichově. Byl členem Jednoty umělců výtvorných (1848–1856), roku 1863 se podílel na založení Umělecké besedy, byl předsedou jejího výtvarného odboru (1865–1866). Od roku 1843 často pobýval na zámku Čechy pod Kosířem u hraběcí rodiny Silva-Tarouců. Věnoval se portrétní tvorbě. Jeho podobizny byly velmi oblíbené a žádané. Vytvářel krojové studie, byl autorem monumentálních zakázek, romanticky pojatých krajin i drobných žánrů z měšťanského prostředí nebo ze života šlechtické společnosti ve stylu druhého rokoka. Ilustroval lidové písně i prózu. Mimořádně a všestranně nadaný kreslíř a malíř patří k nejvýznamnějším představitelům českého výtvarného umění 19. století. Na jeho odkaz určovaný slovanskými obrodnými idejemi navázali umělci generace Národního divadla.

Portrétní činnost v tvorbě Josefa Mánesa představovala významnou kapitolu a zahrnovala celou škálu portrétního projevu, od miniatury až po monumentální reprezentativní podobiznu. Věnoval se jí soustavně v průběhu celé své tvorby.

Podobiznu neznámé měšťanské rodiny ze sbírky Muzea umění Olomouc, provedenou patrně na objednávku, vytvořil ve vrcholném období své tvorby. Mánesovy portrétní práce z této doby se vyznačují prostorovým cítěním, plastickou modelací, živým vytříbeným koloritem, měkkým odstíněním barev a výstižným ztvárněním osobitých charakterových vlastností portrétovaných. Právě na zobrazení jejich tváří kladl největší důraz. Hladkým rukopisem a transparentním provedením inkarnátu mnohé z nich připomínají práce Franze Xavera Winterhaltera (1805–1873), s jehož díly se Mánes seznámil na výstavě ve Vídni roku 1856. Nemůžeme to bohužel říci i o olomouckém portrétu. Ač jde o kvalitní portrétní dílo, nepatří ke špičkovým ukázkám Mánesovy tvorby.

Koloristicky poměrně bohatý portrét manželského páru s dvěma dětmi nás nechává nahlédnout do intimního prostředí domova měšťanské rodiny, do útulného salonu, jemuž vévodí rozměrné plátno s horskou krajinou. Scéna plně koresponduje s dobovým zájmem o rodinu a nejbližší přátele. „Upevňování rodinných a přátelských vazeb poskytovalo potřebné sociální a citové zázemí“, důležité zvláště pro tyto vrstvy společnosti. Snahu reprezentovat podtrhují ženiny zlaté šperky a mužův zlatý řetízek s ozdobnou sponou, provlečený knoflíkovou dírkou, což byl jeden ze způsobů, jak muži obvykle nosívali kapesní hodinky. Dívenku kromě zlatého medailonu na krku zdobí ještě náramek z červeného korálu, který patřil mezi oblíbené dětské amulety. Sloužil již od dob Plinia st. jako ochrana proti uřknutí nebo také jako indikátor horečky.

Veronika Kotoučová

Fotogalerie
Josef Mánes
Rodinný portrét, 1859


Dnešní otevírací doba

Arcidiecézní muzeum Olomouc 10.00-18.00
Muzeum moderního umění 10.00-18.00
Arcidiecézní muzeum Kroměříž 8.30-18.00

Středa | 6. 11. 2024

Dnes je otevřeno


Pokladna otevřená út–ne 10-18 hodin, Rezervace na pokladna@muo.cz
telefon: 585 514 241

8 Otevřených výstav

Přihlásit se k odběru novinek

 
© MUZEUM UMĚNÍ OLOMOUC 2022