Šumění andělských křídel

Šumění andělských křídel | Anděl v evropském výtvarném umění

27. 10. 2016 – 5. 3. 2017
PRODLOUŽENO DO 12. 3. 2017
MUZEUM MODERNÍHO UMĚNÍ | TROJLODÍ
ARCIDIECÉZNÍ MUZEUM OLOMOUC | GALERIE

„Hle, posílám před tebou anděla, aby tě opatroval na cestě a aby tě uvedl na místo, které jsem připravil. Měj se před ním na pozoru a poslouchej ho, nevzdoruj mu, neboť přestupky vám nepromine, poněvadž v něm je mé jméno. Když jej však budeš opravdu poslouchat a činit všechno, co mluvím, stanu se nepřítelem tvých nepřátel a protivníkem tvých protivníků. Můj anděl půjde před tebou (…)“
(Exodus 23,20-23)

Existují takřka archetypální představy, které mají svůj význam i přesto, že zdánlivě náleží do odlišného kontextu, kulturně-historického rámce či doby. Jejich povaha je, na rozdíl od reality dne, stálá a intenzita neměnná. „Anděl“ je právě takovým tématem, jednoznačně spojeným s pozitivními hodnotami, s útěšností víry, laskavostí, bezpečím, přízní a dobrotou. Jeho povaha je libá nejen ze spirituálních či morálních, ale také estetických důvodů – protože je ztělesněním boží dokonalosti. Zároveň je však jistě čímsi znepokojivým, vymykajícím se silám lidského rozumu a také (chybující) přirozenosti.

Jakkoli to může být překvapivé, andělé jsou zde stále s námi, a to přesto, že je nemůžeme vidět, neznáme jejich skutečná jména a nevíme ani, zda vůbec mají vlastní vůli či rozum. Známe pouze jejich úlohu – být prostředníky mezi Bohem (bohy) a lidmi. Právě tato rozporná skutečnost je tím, čemu se výstava Šumění andělských křídel věnuje především. Pracuje proto s možnými významovými i formálními paralelami a pokouší se propojit umělecká díla vytvořená před a po roce 1900, jejichž charakter se – nejen díky odlišnému vztahu k víře a náboženství – zásadně liší. Expozice je členěna do pěti částí, z nichž čtyři se opírají o tradiční biblickou tradici a ikonografii a anděla identifikují coby posla (zprostředkovatele), adoranta, ochránce a průvodce. Tyto čtyři typy, zachycující vztah andělů k lidem, jsou pravděpodobně jediným uchopitelným momentem, na jehož základě je lze definovat. Pátá část výstavy proto představuje pokus o postižení anděla jako takového, jeho osobnosti. Naší otázkou totiž je: Pokud anděl žádný úkol neplní, kým je? Jaké má vlastnosti? A jak se potýká se svou přirozeností?

Jestliže se totiž schémata a systémy uvolňují a obecně přijímané významy utváří či přímo nahrazuje cizorodá reflexe, je zjevné, že původně dokonale nasycené výrazy ztrácejí svůj význam – a získávají nový. Pevně ukotvená figura typu „anděla“ pak může fungovat jako svého druhu zrcadlo odrážející charakter doby a také způsob, jakým nahlížíme sami sebe.

Fotogalerie
Moravský malíř poloviny 15. století

Anděl ze Zvěstování, kolem 1450, Moravská galerie Brno

Paris Bordone

Mrtvý Kristus oplakávaný anděly, kolem 1550, olej, plátno, Moravská galerie Brno

Nizozemský malíř poloviny 16. století

Klanění pastýřů, olej, plátno, Galerie výtvarného umění v Ostravě

David II. Teniers

Zátiší s nástroji Kristova umučení, 1644, olej, měď, zámek Hradec nad Moravicí

Domenico Fetti – okruh

Jákobův sen, 1. polovina 17. století, olej, plátno, sbírka ARPEMA

Karel Škréta

Extáze sv. Kajetána, 1655, olej, plátno, soukromá sbírka

Pier Francesco Mola

Hagar a Ismael na poušti, před rokem 1665, olej, plátno, Muzeum umění Olomouc

Benátsko-nizozemský malíř poslední čtvrtiny 16. století

Kristus jako Dobrý pastýř oslavován anděly, olej, dřevo, Arcidiecézní muzeum Kroměříž

Matyáš Bernard Braun

Zvěstování Panně Marii, 1720-1725, lipové dřevo, Západočeská galerie v Plzni

Luděk Marold

Anděl strážný, poslední čtvrtina 19. století, Galerie výtvarného umění v Ostravě

Jan Zrzavý

Návštěva Abrahamova, 1911–1912, Galerie výtvarného umění v Ostravě

Josef Váchal

Sbory andělské, ilustrace ke knize Faust, Památník národního písemnictví, Praha

Ivan Sobotka

Anděl, 1958, soukromá sbírka

Ľudovít Kochoľ

Jakubův zápas s andělem, 1972, Slovenská národní galerie

Věra Janoušková

Anděl pro Vitíka, 1972, Galerie Středočeského kraje v Kutné Hoře

Mikuláš Medek

Velký žíznivý anděl, 1973, soukromá sbírka

Miro Švolík

A lietať, 1986, soukromá sbírka

Jaroslav Róna

Předsíň, 2005, soukromá sbírka

Petr Veselý

Anděl, Stín, 2005–2008, soukromá sbírka

Jan Knap

bez názvu, 2015, soukromá sbírka


Dnešní otevírací doba

Arcidiecézní muzeum Olomouc 10.00-18.00
Muzeum moderního umění 10.00-18.00
Arcidiecézní muzeum Kroměříž 8.30 - 18.00

Neděle | 13. 10. 2024

Dnes je otevřeno


Pokladna otevřená út–ne 10-18 hodin, Rezervace na pokladna@muo.cz
telefon: 585 514 241

8 Otevřených výstav

Přihlásit se k odběru novinek

 
© MUZEUM UMĚNÍ OLOMOUC 2022