Medek, Mikuláš

Mikuláš Medek (3. listopadu 1926, Praha – 23. srpna 1974, Praha)

Červený svatý (Svatý voják III.), 1967

olej, email, plátno; 162×115 cm, Muzeum umění Olomouc, získáno 1993, inv. č. O 2170

Vnuk impresionisty Antonína Slavíčka, syn generála a spisovatele Rudolfa Medka a bratr Ivana Medka zaujímá díky originalitě projevu, hloubce významu a nevšední spiritualitě svého díla v českých dějinách umění poválečné doby jedno z nejpřednějších míst. 

Olejomalba Červený svatý (Svatý voják III.) zapadá do řady děl se sakrální tematikou, která Medek v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století uplatnil při výzdobě několika kostelů. Především pak oltářní obraz s námětem kříže Ježíše Krista nalezl své místo v roce 1962 v jedovnickém kostele sv. Petra a Pavla. Medkovo dílo nepůsobí v barokním interiéru izolovaně, ale je obklopeno dalšími moderními výtvarnými projevy Jana Koblasy, Josefa Istlera a Karla Nepraše. Obrazy s námětem křížové cesty realizoval pro kostel sv. Josefa v Senetářově v roce 1971. V roce 1980, šest let po Medkově smrti, byl v kapli Božského Srdce Páně v Kotvrdovicích instalován jeho obraz s námětem Božského Srdce. Dílo Červený svatý (Svatý voják III.) obsahově navazuje na Medkovo existenciální období, kdy se mu ústředním tématem stala lidská postava, formálně však již spadá do polohy abstrahovaného, informálního projevu. Ten Medek založil na kompozicích budovaných ze struktur a barevných hmot, uspořádaných do podoby symbolů a znaků s duchovním obsahem.
Barbora Kundračíková