Kovařík, Slavoj

Slavoj Kovařík (22. 9. 1923 Olomouc – 26. 6. 2003 Praha)

Oznámení o Ikarově letu, 1967

kombinovaná technika, sololit 94,5 x 131,5 cm, získáno 1994, inv. č. O 2178

Malíř Slavoj Kovařík patří k nejvýznamnějším umělcům 2. poloviny 20. století na střední Moravě. V průběhu 50. let se věnoval zejména krajinám a všedním zátiším. Tradiční malířské náměty ovšem ztvárňoval osobitým způsobem navazujícím na meziválečnou tvorbu jeho velkých uměleckých vzorů – především Pabla Picassa a Emila Filly. Dnes je malířovo pozoruhodné směřování k ornamentálně-znakovému zpracování prostých motivů vnímáno jako podstatný příspěvek do vývoje českého poválečného umění. 

V 60. letech se Kovaříkova tvůrčí energie rozprostřela hned do několika směrů. Již na jejich počátku v jeho tvorbě pozorujeme sílící zájem o civilizační problematiku a město vůbec. V rozsáhlém volném cyklu olejomaleb Města (1960–1963), inspirovaném rodnou Olomoucí, malíř záhy přetavil její panoráma do chvějivé sítě horizontál a vertikál a vzápětí začal ztvárňovat město jako tajemný labyrint v podobě překrývajících se plošných plánů. Jeho tvorba se tak v roce 1963 ocitla na samé hranici tehdy aktuální lyrické geometrické abstrakce.

Zájem o město se však u Kovaříka promítl kolem roku 1965 i do dalších poloh. V obrazech „pískových parcel“ a „smetišť“ reagoval na vlnu materiálové abstrakce, a odtud malířův zájem směřoval k plakátovacím stěnám coby „informačnímu srdci“ městské kultury. V druhé polovině 60. let tak Kovařík vytvořil v českém umění ojedinělou řadu koláží, dekoláží a asambláží. Z tohoto vrcholného období pochází i obraz „Oznámení o Ikarově letu“, který je součástí druhé části stálé expozice Století relativity. Není bez zajímavosti, že tento obraz zaujal při nedávné návštěvě našeho muzea předního evropského historika umění Andreje Nakova.

Ladislav Daněk