Následujte nás
Přihlásit se k odběru novinek
Poklady z olomouckého Arcidiecézního muzea hostí Litoměřice
AKTUALITA | 7. 12. 2020
Díky výstavě v Litoměřicích překvapí návštěvníky stálé expozice Arcidiecézního muzea Olomouc celá řada novinek. Dočasně uvolněná místa zaplnily nejen obrazy z kroměřížské obrazárny, ale také další zajímavá díla, z nichž některá se veřejnosti představují vůbec poprvé.
V expozici středověkého umění návštěvníci nově uvidí pozdně gotickou sochu Madony z katedrály sv. Václava, původem ze sbírky kanovníka Křiváka. Instalaci umění baroka doplnily obrazy Inspirace sv. Jeronýma (kolem 1628) od Johanna Lisse, předního reprezentanta benátské malby 17. století, nebo Vidění sv. Štěpána (1699), dílo v Čechách působícího vratislavského malíře Jana Kryštofa Lišky, oba původem z Kroměřížské arcibiskupské obrazárny. Z nově představených děl uměleckého řemesla lze jmenovat relikviářové Ostensorium sv. Martina (kolem 1400), které našlo své místo v expozici Klenotnice, nebo Monstranci s anděly od augšpurského zlatníka Georga Ernsta (1645), instalovanou v Neptunově sálu. Obě monstrance jsou součástí pokladnice olomoucké katedrály.
Výstava je druhou částí unikátního partnerského projektu Muzea umění Olomouc a Severočeské galerie výtvarného umění v Litoměřicích. Obě instituce mají mnoho společného. Pod jejich správou totiž vznikly po roce 1989 vůbec první muzea v České republice, věnovaná křesťanskému či šířeji duchovně zaměřenému umění. Vzájemné představení kulturního a uměleckého dědictví olomoucké arcidiecéze a litoměřické diecéze proto nabízí nejen mimořádnou možnost setkání s vynikajícími díly, ale také překvapivé souvislosti a paralely, dané společným zakotvením prezentovaných památek v křesťanské tradici. Nad projektem převzali záštitu olomoucký arcibiskup Jan Graubner a litoměřický biskup Jan Baxant.
Arcidiecézní muzeum vystavuje v Litoměřicích kolekci téměř šedesáti exponátů – obrazů, soch i děl uměleckého řemesla – z období středověku až počátku 19. století. Výběr exponátů byl sestavován s ohledem ukázat, co je pro umění, které vznikalo v prostředí moravské (arci)diecéze, charakteristické. Opomenuta není ani bohatá sběratelská tradice olomouckých prelátů - olomouckých biskupů, arcibiskupů i představitelů kapituly. Z mnoha vzácných artefaktů lze jmenovat např. fragment reliéfu Klanění Tří králů (před 1141), sochu Madony z Hrušek (40. léta 14. stol.), Pašijového Krista od olomouckého sochaře Ondřeje Zahnera (40. léta 18. století), obraz Souboje sv. Petra se Šimonem Mágem (1743) od vídeňského akademického malíře Paula Trogera nebo oltářní obraz Panny Marie Immaculaty (1769), namalovaný brněnským malířem pozdního baroka, Františkem Vavřincem Korompayem. Mezi vynikající příklady církevního sběratelství náleží Pieta ze sbírky kanovníka Křiváka (kolem 1390), Kristus pod křížem (1583), který u florentského malíře Allesandra Alloriho objednal kapitulní děkan Dambrowsky, či monumentální barokní obraz Korunování trním (po 1685) od římského malíře Giovanni Battisty Gaulliho, zv. Baciccio, získaný arcibiskupem Fürstenbergem. Z bohatého fondu zlatnických děl zaujmou gotická monstrance z olomouckého chrámu sv. Michala (kolem 1400) i barokní monstrance z Kopřivné (po 1752), společné dílo bavorského sochaře Ignatze Günthera a olomouckého zlatníka Šimona Forstnera. Na výstavě nechybí ani ukázky liturgických oděvů, například výjimečná kasule s výšivkou andělů s nástroji Kristova umučení (1655–1660), která byla zakoupena v Římě pravděpodobně pro biskupa Karla z Lichtensteinu-Castelcorna.
Přestože mnohé z vystavených artefaktů dnes již ztratily svou původní funkci, neztrácejí uměleckou kvalitu, význam ani schopnost odpovídat na otázky, které jsou všelidské. Věříme, že současnému divákovi dokáží zprostředkovat nejen silný umělecký zážitek, ale také podat svědectví o duchovní i historické paměti našich předků, tolik potřebné v naší nejisté době.
