Martin Mrkva. Housky & rohlíky

8. 1. 2018 – 11. 2. 2018

Muzeum moderního umění/ Café 87

Martin Mrkva, absolvent Uměleckoprůmyslové školy v Bechyni (2006-2010) a Akademie výtvarných umění v Praze (Škola grafiky 2/ Ateliér Vladimíra Kokolii; 2011-2017), je výsostným kreslířem, pro nějž obraz představuje pouze jinou, shodně košatou variantu života – právem je proto možné jej označit za „barokního“, a to jak v technice, tak přístupu ke světu.

Výstava představuje výběr z jeho absolventských prací (2017), cyklu zachycujícím „válku“ mezi rohlíky a houskami – sžíravě, něžně i komicky metaforické reflexe lidského bytí, jeho plnosti a absence. Pojmenování „barokní“ je v tomto případě docela postačující – nebylo by třeba nic dalšího dodávat, leda snad specifikovat: pokud baroko, pak také barokní stín. Stín je základem práce s uhlem, a zároveň představuje kvalitativní podstatu věci – všechno skutečně důležité, nosné, plnohodnotné, lidské teplo, chvění, život, se neděje na ostrém světle, ale v tetelivém pološeru, mimo dosah slunce, paprsků ohně i světla lamp. Teprve ve stínu roste význam věcí a okamžiků, gest; roste také význam těla, které začíná přesahovat samo sebe, které se zhmotňuje jiným způsobem, jinými prostředky – mimo sebe. Navíc, stín znamená neostrost, citlivost, měkkost – měkkost housky nebo těla, také ale měkkost uhlu. Je-li proto cyklus metaforou lidského života, je bezpochyby také reflexí samotné kresby – která je stejně jako stín s tím, čemu náleží, čemu předchází, co překračuje, neodbytně spojená. Obojí je hmatatelně přítomné a nutně pomíjivé. Je barokní ve své podstatě.

Barbora Kundračíková