Malíř sběratelem | Kresba a grafika ze sbírky ak. mal. Miloslava Holého

Muzeum umění Olomouc – Muzeum moderního umění

                 Miloslav Holý
(4. října 1897 Praha-Karlín – 3. března 1974 Praha) byl významným českým malířem. Studoval na Akademii výtvarných umění v Praze u Jana Preislera, Vlada Bukovace, Jakuba Obrovského a v grafické speciálce u Maxe Švabinského. Vedle malby se od studií věnoval také kresbě a grafice – zejména leptu a litografii. V jeho rané tvorbě hrála významnou roli tématika života prostých lidí a prostředí periférie. V roce 1925 založil spolu s malíři Karlem Holanem, Pravoslavem Kotíkem a sochařem Karlem Kotrbou sociální skupinu Ho-Ho-Ko-Ko, která zásadně přispěla k formování českého poválečného realismu. S rozpadem skupiny v roce 1927 se Holého paleta prozářila, svůj zájem malíř obrátil k vitální přírodě, květinovým a ovocným zátiším a také k aktům. Ve třicátých letech spoluvytvářel široký proud prvorepublikového umění označovaného jako „čistá výtvarnost“, ve které dominuje výrazně malířské podání, smyslová kvalita malby a kompozice, aniž by se vzdávala reality. Po válce Holý navázal na estetiku impresionismu, stal se profesorem Akademie výtvarných umění v Praze a následně i jejím rektorem. Po svém penzionování se věnoval převážně krajinomalbě v okolí Slatiny nad Zdobnicí v Orlických horách a zátiším. 


8. března – 10. června 2018

Práce na papíře patří k nejpočetnějším, systematicky budovaným sbírkovým fondům Muzea umění Olomouc. Materiálová povaha těchto děl však zároveň neumožňuje jejich dlouhodobou prezentaci. Cyklus krátkodobých výstav Pohledy do sbírek, který volně navazuje na stálou expozici umění 20. století Století relativity, se proto snaží jejich bohatství a pestrost veřejnosti postupně zpřístupňovat. Vedle výstav zaměřených na dílo vybraného autora, období či téma, jsou zde pravidelně představovány také nové přírůstky do muzejní sbírky. Takto je tomu i v případě výstavy, věnované kresbě a grafice ze sbírky  významného českého malíře Miloslava Holého (1897–1974). 

Vystavený konvolut prací českých i německých autorů 19. až 20. století reflektuje na jedné straně rozsah Holého sběratelských a studijních zájmů a na straně druhé také, pochopitelně výběrově, tvorbu jeho generačních vrstevníků, spolužáků a přátel. 

Mezi nestarší, v kolekci zastoupená díla, náleží kresby Josefa Navrátila (1798–1865) a Julia Mařáka (1832–1899). Oba autoři patří ještě do generace umělců 19. století. Počátky českého moderního umění ilustruje oboustranná figurální kresba Jana Preislera (1872–1918), bravurního kreslíře a průkopníka symbolismu v malbě na konci 19. století. Expresivní uhlová kresba pohřebního průvodu, jejímž autorem je předčasně zesnulý český malíř Jindřich Prucha (1886–1914), představuje jednu ze skic, které vytvořil v době svých studií na malířské akademii v Mnichově mezi léty 1911–1912, kdy se osobitě vyrovnával s vlivy expresionismu Edvarda Muncha (1862-1944).

Holého zájem o lidskou figuru, téma ženského aktu a portrétu rezonuje ve sbírce v kresbě a grafice Rudolfa Kremličky (1886–1932). Malíř, který stojí vědomě mimo dobové tendence avantgardy, směřuje v závěru druhého desetiletí 20. století k vlastnímu rukopisu postavenému na jednoduchosti linie a syntetizaci tvaru, který zúročí zejména ve ztvárnění aktů. 

Za mimořádnou akvizici lze považovat také figurální kresby dvou umělců židovského původu – Jiřího Karse (1882–1945), pocházejícího z Čech, a Julese Pascina (1885–1930), narozeného v Bulharsku. Oba vystudovali malířství na akademii v Mnichově a většinu svého tvůrčího života strávili ve Francii. Kars se postupně vypracoval v uznávaného malíře krajin a aktů, které nezapřou snahu o pevné budování tvaru pod vlivem Cézanna i fauvistů. Pascin byl nejen malířem a kreslířem, ale také karikaturistou, který se proslavil zejména svými expresivními obrazy pařížských prostitutek. 

Specifickou kategorii umělecké kresby představují sochařské skicy. Bezprostředností kresebného záznamu figury v pohybu zaujmou studie tanečních etud a ženských aktů od významného českého sochaře Josefa Mařatky (1874–1937). V letech 1900–1904 působil v pařížském ateliéru Augusta Rodina (1840–1917), nejprve jako žák a později i placený asistent. Podle Rodinova vzoru vytvářel své expresivní kresby přímo před volně se pohybujícím modelem. Nalezl-li pak v zachyceném motivu obsahovou odezvu, dále jej sochařsky rozpracovával.  

Vedle kreseb hrála v Holého sběratelství neméně podstatnou roli také volná autorská grafika. Německý impresionismus a expresionismus v grafice reprezentují tisky Maxe Liebermanna (1847–1935), Lovise Corintha (1858–1925) i Waltra Zeisinga (1876–1933). Expresivním litografickým portrétem své múzy a milenky Almy Mahlerové  je ve sbírce zastoupen také významný rakouský malíř a grafik Oskar Kokoschka (1886–1980). Za výjimečnou akvizici lze považovat rovněž lept Bohumila Kubišty (1884–1918) z doby jeho studijního pobytu ve Florencii. Vystavená grafika představuje tohoto významného umělce a teoretika ještě před jeho kubo-expresivním tvůrčím směřováním.

Z Holého přátel či vrstevníků jsou v kolekci zastoupeny také jednotlivé grafické listy Pravoslava Kotíka (1889–1970) a Jana Baucha (1898–1995), dále kresba Emanuela Frinty (1896–1970) a návrhy několika charakteristických ilustrací Zdeňka Buriana (1905–1981) pro dobrodružné časopisecké povídky.

Reportáž České televize ZDE.

Výstava:
Autorka a kurátorka: Helena Zápalková
Odborná spolupráce: Petr a Šárka Bergerovi
Architektonické řešení: Tomáš Lampar
Grafika: Vladimír Vaca
Restaurátorská příprava exponátů: Veronika K. Wanková
Instalace: Jan Kutra, Vlastimil Sedláček, Filip Šindelář

Fotogalerie
Zdeněk Burian

Lovci s ulovenou laní 
ilustrace k povídce K. Šimka Konec stezky, otištěno v časopise Pionýr, roč. XIV., 1966/67, č. 1

Jiří Kars

Ležící dívka, 1921.

Julius Mařák

Vnitřek lesa se starými duby a letícím ptákem, nedatováno (70. léta 19. století).

Jan Preisler

Studie k Jarnímu večeru, nedatováno (1898).

Jan Bauch

Zpívající dívky, 1923.

Lovis Corinth

Matka s dítětem, 1905.

Max Liebermann

Pasačka krav, nedatováno (1891).

Bohumil Kubišta

Motiv z Florencie, 1907.

Miloslav Holý

Přístav v Antibes se čluny, 1931.


Dnešní otevírací doba

Arcidiecézní muzeum Olomouc 10.00-18.00
Muzeum moderního umění 10.00-18.00
Arcidiecézní muzeum Kroměříž 8.30-18.00

Čtvrtek | 28. 3. 2024

Dnes je otevřeno


Pokladna otevřená út–ne 10-18 hodin, Rezervace na pokladna@muo.cz
telefon: 585 514 241

8 Otevřených výstav

Přihlásit se k odběru novinek

 
© MUZEUM UMĚNÍ OLOMOUC 2022