Josef Bergler a grafika v Praze 1800–1830

15. 5. – 24. 8. 2008
Arcidiecézní muzeum Olomouc | Galerie

Grafika raného 19. století je přitažlivá pro badatele, sběratele i širší veřejnost a překvapuje bohatstvím témat, sahajících od ilustrace bible i antické mytologie přes novoročenky až po karikaturu. Pozornost bývala věnována městské a krajinné vedutě (jak ukazuje úvodní část výstavy představující topos města, v němž se pohyboval Josef Bergler a jeho souputníci), zatímco figurální tvorba pražských grafiků zůstávala stranou. V této sféře grafické tvorby určoval tón Josef Bergler ml. (1753–1829), od roku 1800 první ředitel pražské Akademie umění. 

Narodil se v Salcburku, působil v Pasově a Itálii a nakonec se stal uznávanou autoritou umění v Praze. Bergler byl zejména nadaným kreslířem i všestranným návrhářem. Výstava ukazuje rozmanité polohy kreslířského umění Josefa Berglera v přímých či nepřímých zpětných vazbách na grafiku. Vytvořil mj. obsáhlý soubor grafických listů a navrhl množství grafik prováděných dalšími autory, včetně několika rakouských i saských. Podle nich pracovali na jedné straně také kultivovaní amatéři jako například Kristián Kryštof Clam-Gallas, vysoký úředník i mecenáš umění v Praze a na druhé většina zdejších nejznámějších grafiků Berglerovy doby (Josef Karel Burde, Jiří Döbler, Josef Drda, Antonín Herzinger, Vilém Kandler, Antonín Machek, Václav Schuldes aj.).

Bergler vycházel z modelu římského klasicismu založeného na obdivu k Raffaelovi, ovšem v jeho tvorbě se začínají konstituovat historická témata spojená s dobovým vnímáním dějin, jakož i alegorické náměty. Umělecká grafika se stala součástí komunikace v měnící se společnosti nebo také uměleckým komentářem této komunikace. Díky své finanční dostupnosti byla významným demokratickým šiřitelem dobových ideí. Pro rozmanitost a eklektičnost obsahu ještě nedávno odsuzovaná grafika této doby je díky dnešnímu pojetí dějin umění nahlížena ve zcela novém světle.

K výstavě vychází publikace, která vykládá nejen stylové a obsahové souvislosti tvorby Berglerova okruhu, ale zahrnuje i první ucelený soupis těchto grafik. Soupis se opírá o Berglerovu pozůstalost v Grafické sbírce Národní galerie v Praze a dále o fondy pražského Uměleckoprůmyslového muzea, Oberhausmuseum v Pasově, Moravské galerie v Brně a soukromou sbírku Patrika Šimona, z jejíhož fondu byla připravena výstava, která představuje reprezentativní sondu do umění Josefa Berglera a grafiky jeho doby.