Kabinet hudby II. – Kapela biskupa Karla z Lichtensteinu-Castelcorna

Arcidiecézní muzeum Kroměříž | Arcibiskupský zámek Kroměříž
vernisáž 7. 6. 2018 v 16.00

Doba vlády císaře Leopolda I. je spojena s působením olomouckého biskupa Karla II. z Lichtensteinu-Castelcorna na kroměřížském zámku, na jehož dvoře působili například Pavel Josef Vejvanovský a Heinrich Ignaz Franz Biber. Nová expozice dává návštěvníkům možnost nahlédnout podobu hudby u císařského dvora, který udával směr a určoval hudební vkus, v kontextu biskupského dvora reflektujícího všechny umělecké aspekty doby a svým záběrem dalece překračujícího regionální hranice. Na vybraných ukázkách pak bude možné pozorovat, jak se vliv císařského dvora šířil a kopírovaly jej dvory církevních i světských hodnostářů.

Kroměřížská kapela biskupa Karla je fenomén, který stále vzbuzuje zájem odborné i laické veřejnosti. Bohatostí repertoáru i dobře vybaveným instrumentářem se zařadila mezi nejvýznamnější hudební tělesa v českých zemích v pobělohorském období. Zásadní vliv na formování kapely měl nesporně skladatel, trubač a kapelník Pavel Josef Vejvanovský (1639/1643–1693), jehož osobní sbírka muzikálií dnes tvoří základ nejstarší části kroměřížského hudebního archivu. Důležitá byla také činnost skladatele a houslového virtuoza Heinricha Ignatze Franze Bibera (1644–1704), kterého po odchodu z Kroměříže do Salzburku císař Leopold I. vyznamenal za jeho houslové umění zlatým řetězem a povýšením do šlechtického stavu.

Biskupská kapela vznikala v době, kdy se střední Evropa vzpamatovávala z dopadů třicetileté války. Šlechta se snažila kopírovat styl života u císařského dvora, včetně důrazu na umění. Touha po sebeprezentaci a vyjádření oddanosti panovnickému dvoru vedla Karla z Lichtensteinu-Castelcorna ke snaze zajistit také aktuální repertoár císařských dvorních autorů. Na vydržování vlastní kapely musel biskup vynaložit nemalé prostředky. Nevíme přesně, kolik lidí tvořilo stálý soubor hudebníků působících v kroměřížské rezidenci, ale lze předpokládat, že to byli hudebníci působící při kůrech kostela sv. Mořice, sv. Michala, Panny Marie, městský věžní trubač se svou kapelou a snad někteří členové biskupské gardy.

Na výstavě návštěvníci uvidí řadu autografů Vejvanovského, Bibera, ale také například jedinou dosud známou houslovou sonátu Georga Muffata, který se ucházel o místo v kapele a tuto sonátu poslal biskupovi Karlovi jako ukázku své tvorby – do služby však nakonec nenastoupil. Návštěvníci uvidí i dobové nástroje, například housle z roku 1658 z dílny německého mistra Jacoba Stainera, o jehož genialitě svědčí také to, že ještě na přelomu 19. a 20. století chrlily saské manufaktury tisíce levných plagiátů jeho houslí.