Zděř s rytinou roubených stavení

Zděř s rytinou roubených stavení

1550–1450 př. Kr. (starší doba bronzová – věteřovská kultura)

kost, výška 52 mm; průměr 32 mm, původem z Olomouce, Svatováclavského návrší, Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Olomouci
zapůjčeno do stálé expozice Arcidiecézního muzea Olomouc

Zděř je z funkčního hlediska pouzdro pro pevné spojení dvou prvků na principu stálého pružného předpětí vyvozeného právě touto spojkou. V minulosti se jednalo nejen o praktický, ale rovněž esteticky významný předmět. Zděř ze Svatováclavského návrší, nalezená při archeologickém výzkumu v prostoru kočároven kapitulního děkanství v roce 2001, je zhotovena z lodyhy jeleního parohu (Cervus elaphus) a má tvar válečku o průměru zhruba 32 mm a výšce 52 mm. Časově můžeme předmět prozatím jen rámcově zařadit do starší doby bronzové (1550–1450 př. Kr.). Plášť zděře je pokrytý rytinou, rozdělenou vodorovnou linií na dvě poloviny. V dolní části je úsporným způsobem zobrazeno sedm nákolních domů roubené konstrukce. Horní polovina pláště je pokryta geometrickými tvary. Jedná se o zcela originální pojetí, neboť zděře z tohoto období jsou zpravidla zdobeny jen geometrickými vzory. S jistou nadsázkou můžeme konstatovat, že se nejspíše díváme na vedutu Olomouce starou 3 500 let.