Vecellio, Tiziano zv. Tizian

Tiziano Vecellio zv. Tizian (1488–1490 Pieve di Cadore – 1576 Benátky)

Apollo a Marsyas, po 1550

olej, plátno; 220×204 cm, získáno 1673, Arcibiskupství olomoucké – Arcidiecézní muzeum Kroměříž, KE 2370, O 107

Nesporně nejvýznamnějším dílem kroměřížské obrazárny je Apollo a Marsyas hlavního protagonisty benátské malby 16. století Tiziana Vecellia, zv. Tizian. Námětem obrazu je antický mýtus známý z Ovidiových Metamorfos o satyru Marsyovi, který nalezl hudební nástroj (píšťalu), odhozený bohyní Athénou. Ve hře na rákosovou píšťalu syrinx se zdokonalil natolik, že vyzval k hudebnímu souboji Apolla, hrajícího na lyru. V soutěži vyhrál samozřejmě bůh a za troufalost stáhl (či nechal stáhnout) Marsya z kůže. Náročná kompozice zobrazující jednotlivé účastníky krvavé scény v téměř životní velikosti, včetně zadumaného starce – krále Midase, který v soutěži působil jako soudce, prošla v posledních desetiletích řadou mnohdy protichůdných interpretací. Jedna část badatelů (Neumann, Pallucchini, Rapp aj.) považují obraz za klíčový v Tizianově tvorbě, představující umělcovu životní filozofii a myšlenkový odkaz – za „Tizianovu duchovní závěť“ a alegorii umění, kde vyšší, kultivovaná apollinská hudba-umění vítězí nad primitivními zvuky Marsyovy píšťaly. V přihlížejícím králi Midasovi spatřují autoportrét samotného Tiziana, meditujícího nad smyslem utrpení a smrti. Tento výklad zároveň dovoloval předpoklad pozdního datování obrazu lety závěru umělcova života, zhruba lety 1570–1576. Prozaičtější výklad (Ost) vychází z faktu objednávky královny Marie Uherské, která pro svůj zámek v Binche u Bruselu objednala sérii obrazů s příbuznou tematikou a v zásadě i stejných rozměrů. Tyto obrazy podobně vycházely z Ovidiových Metamorfos a líčily mýtické příběhy těch, kteří se rozhodli soutěžit s bohy a jež stihl zasloužený trest (Tityos, Sisyfos). Tento výklad zároveň předpokládá existenci dvou obrazů s námětem soutěže Apollona a Marsya a následné odplaty, z nichž pouze jediný, kroměřížský, se zachoval a druhá verze je dnes známá v podobě dobové kopie (soukromá sbírka v Benátkách). V tomto případě se datace obrazu výrazně rozšiřuje na poměrně dlouhé období mezi lety 1550–1576. Tento výklad nevylučuje, že kroměřížský obraz zůstal v majetku umělce a byl postupně dokončován, případně jeho původní koncepce pozměňována. Četné změny, patrné na rentgenových snímcích a na záběrech infračervené počítačové reflektografie, autorské přemalby, pentimenti a značné množství jednotlivých vrstev malby ani tuto možnost nevylučují. Pro úvahu, že obraz byl po dobu Tizianova života v jeho majetku, hovoří i tradovaný způsob získání hraběnkou Arundelovou přímo od umělcova synovce Tizianella v Benátkách v roce 1620. Kroměřížský Tizianův obraz je ovšem především vynikající malířské dílo, dílo s dramatickým dějem a mimořádnou malířskou a především barevnou kultivovaností. Uvolněný rukopis a zvláštní atmosféra drastické scény, umocněná převažujícími zlatohnědými a zlatavými tóny, promlouvají i k současnému divákovi přes časovou vzdálenost a dovolují rozvíjet vlastní, osobní interpretace antického mýtu a jeho malířského ztvárnění. 

Lubomír Konečný

Fotogalerie
Apollo a Marsyas, po 1550
Video


Dnešní otevírací doba

Arcidiecézní muzeum Olomouc 10.00-18.00
Muzeum moderního umění 10.00-18.00
Arcidiecézní muzeum Kroměříž 8.30-18.00

Čtvrtek | 28. 3. 2024

Dnes je otevřeno


Pokladna otevřená út–ne 10-18 hodin, Rezervace na pokladna@muo.cz
telefon: 585 514 241

8 Otevřených výstav

Přihlásit se k odběru novinek

 
© MUZEUM UMĚNÍ OLOMOUC 2022