Prucha, Jindřich

Jindřich Prucha (29. 9. 1886, Uherské Hradiště - 1. 9. 1914, Komarów na haličské frontě)

Kříž v poli, (1910)

olej, lepenka, 33x36 cm, získáno 2001, Muzeum umění Olomouc, inv. č. O 2334

Dílo Jindřicha Pruchy není rozsáhlé. Maloval prakticky jen sedm let. Přesto patří k největším koloristům své doby. Od raných prací, v nichž se vyrovnával s impresionismem, se postupně promaloval k barvitějšímu výrazu. Jeho dílo lze považovat za originální syntézu evropských avantgardních směrů expresionismu a fauvismu. Rozhodujícím impulsem jeho umělecké dráhy byla návštěva výstavy francouzského moderního umění v Praze v roce 1907. Jeho malířská tvorba kolem roku 1910 dosáhla koloristických hodnot, souměřitelných s nejlepšími pracemi francouzských fauvistů. Sympatizoval s modernistickými názory svých vrstevníků, obdivoval i německou expresionistickou skupinu Der Blaue Reiter, naopak byl odpůrcem kubismu, který pokládal za příliš strojený. Jeho cesta k malířství nebyla snadná. Zpočátku Prucha studoval jazyky (němčinu a češtinu) na Filozofické fakultě v Praze a měl se stát středoškolským profesorem. Tato studia však krátce před jejich dokončením opustil a dal se na uměleckou dráhu. Přestože jeho dílo tvoří převážně tradiční náměty krajin a portrétů, Prucha je ve shodě s dobovými trendy zpracovává moderně, barvou i kompozicí. Osudovou krajinou se mu staly Železné hory, kde jeho otec zakoupil samotu zvanou Županda. Zde objevoval vnitřní rytmy přírody, maloval krajiny s nízkým horizontem, do nichž projektoval svou nevyrovnanou a depresivní osobnost. Pruchův nadějný umělecký nástup přerušila mobilizace. Tragická smrt na frontě první světové války předčasně uzavřela jeho tvorbu. Pohřben byl v hromadném hrobě.