Slavíček, Antonín

Antonín Slavíček (16. května 1870 Praha – 1. února 1910 Praha)

Nocturno, (1902)

pastel, lepenka; 89×100 cm, získáno 1962, Muzeum umění Olomouc, inv. č. O 1025

Slavíčkovo krajinářské dílo je spojeno výhradně s českou krajinou. Slavíček zachycoval její proměny a barevné nálady zpočátku realisticky, pod vlivem akademických studií u Julia Mařáka (1832–1899). Postupně se však jeho obrazové kompozice uvolňovaly a začaly souznět s dobovým impresivním výrazem a snahou o zachycení monumentality přírody za pomocí barevných skvrn. Ty Slavíček začal ve své tvorbě používat v roce 1898. Na jeho obrazech z této i z pozdější doby najdeme jak vlivy francouzského umění barbizonské školy a malířů jako byli Camille Pissarro (1830–1903) či Claude Monet (1840–1926), tak především vlastní invenci, vycházející z citlivého pozorovatelského talentu umělce. A přestože bývá označován jako přední postava domácí verze impresionismu, s tím francouzským se setkal až v roce 1907, kdy navštívil Paříž, která ho okouzlila jak uměleckými výstavami, tak i tvůrčí atmosférou a pokrokovým duchem.

Obraz Nokturno vznikl kolem roku 1902. Tedy v období hledání vlastní varianty impresionismu. Tehdy jej mohlo ovlivnit jak dílo českého malíře Antonína Chittussiho, tak i z reprodukcí poznávaná tvorba anglického krajináře Williama Turnera (1775–1851). Slavíček ze všech těchto podnětů syntetizoval vlastní výraz založený na redukci obrazové plochy a jemné prosvětlené barevnosti.

Štěpánka Bieleszová