Lada, Josef

Josef Lada
(17. prosince 1887, Hrusice – 14. prosince 1957, Praha)

Letní dětské hry, 1937
tuš, pero, kvaš, lepenka, 70,6×101,7 cm, značeno: „Jos. Lada 37“, MUO, K 2697, získáno 1951–1953

Zimní radovánky, 1936
kvaš, tempera, lepenka, 58,5 × 88,5 cm, značeno: „Jos. Lada 1936“, MUO, O 2701, získáno 2012

Masopust v lese, (nedat. asi 1915)
akvarel a kvaš, papír, 430x330 mm, MUO, K 4280, získáno 1973

Na výtvarné dílo Josefa Lady je dnes pohlíženo jako na monument národního umění, v němž se originálním způsobem sloučila tradice s modernou, devatenácté století s dvacátým. Nemohlo být ani jinak u umělce, jemuž vzorem byl od školních let vzorem Mikoláš Aleš, malíře, který své dílo pevně ukotvil v lidové tradici, jak ji odmala znal a prožíval v rodných Hrusicích.

„Karikaturista, ilustrátor, malíř a spisovatel. Vyberte si z toho sami,“ napsal Lada ve svých pamětech. Chlapeckou touhou Josefa Lady bylo stát se malířem. Stal se jím, ale teprve když se mu blížila padesátka, do té doby byl daleko známější jako ilustrátor (hlavně Osudů dobrého vojáka Švejka, které napsal jeho přítel Jaroslav Hašek). Popularitu získával postupně, jako karikaturista, autor stovek a tisíců kreslených vtipů, publikovaných v humoristických časopisech i denním tisku.

Originalita Ladova díla se pro dnešního diváka zdá být samozřejmostí, ale malíř se k ní musel doslova prodírat. V začátcích zkoušel kreslit a malovat „akademicky“ a podrobil se alespoň na čas vkusu publika a šéfredaktorů humoristických listů. Bylo to nesnadné pro umělce, jenž v raném dětství přišel o jedno oko. Bylo pro něj obtížné imitovat plasticitu zobrazovaných osob a věcí. Proto mu zpočátku vyhovovala plošná dekorativnost secese. Ta ovšem v Čechách v prvním desetiletí 20. století už jen dožívala. Svému definitivnímu stylu byl Lada blízko již v letech první světové války, kdy byl uznán neschopným vojenské služby, zůstal v zázemí a jaksi navzdory bídě, chaosu a velkým tragediím doby maloval veselé obrázky pro děti i pro dospělé. Málokdy v nich chyběl zvířecí motiv.

Právě z tohoto období, kdy hledal (a pomalu již nacházel) svůj styl pochází barevná kresba Masopust. Námět nebyl v Ladově díle výjimečný. Skrýval v sobě moralitu Ezopa a dalších bajkařů: zvířata jednají a chovají se jako lidé – a obráceně – lidé jako zvířata. Obrázek tedy znázorňuje situaci, kdy je všechno jinak: zvířata jsou v maskách jiných zvířat, liška v masce prasete a husa má masku hlavy psa. Mezi zvířaty na krátkou dobu padlo prastaré nepřátelství a zavládlo veselí, přátelská nálada a medvěd k tomuto svátku svornosti a rovnosti hraje na basu.

Lada namaloval to, co jako chlapec o masopustu a každoročně vídal v Hrusících.V době masopustní se pořádaly maškarní průvody a vymýšleli nejrůznější taškařice, neboť na krátký čas jako by vše bylo dovoleno. Jedinou podmínkou byla změna identity, zaručovala ji maska. Maska jako by říkala: já jsem někdo jiný. Podobných veselých obrázků, které byly zároveň i moralitami, namaloval Josef Lada stovky a nejenom v letech válečných. Je ale pozoruhodné, že právě tehdy vytvořil své nejhodnotnější práce. 

Muzeum umění má ve sbírkách také dva kvaše Letní dětské hry a Zimní radovánky. Oba patří do jednoho z nejvýznamnějších Ladových malířských souborů – čtyř maleb s tematikou dětských her v jednotlivých ročních obdobích. Malby temperou jsou přímo esencí autorova umění realistické zkratky.