Ridinger, Johann Elias

Johann Elias Ridinger (1698 Ulm – 1767 Augšpurk)

Štvanice na jelena, (1745)

lept, papír; 481 × 724, 539 × 752 mm, Arcibiskupství olomoucké – Arcidiecézní muzeum Kroměříž, G 3697

Na Ridingerově leptu je zachycen okamžik, kdy je dvacaterák rdousen psy a kníže mu uděluje loveckým tesákem ránu na doražení. Vpravo dva jezdci a pod nimi umístěný pěšky jdoucí muž s bičem v ruce troubí fanfáry „Halali!“, čímž oznamují a oslavují ukončení honu. Grafický list se Štvanicí na jelena je spolu s Lovem na divokého kance největším z celého Ridingerova díla a patří k nekrásnějším. Oba lepty spolu s dalšími tvoří v grafické sbírce Arcibiskupství olomouckého jeden z největších a nejucelenějších souborů.   

Těžiště Ridingerovy tvorby spočívá především v zobrazení zvířat. Za svého života vytvořil více jak 1.200 grafických listů s tématem loveckých výjevů, zápasů zvířat, pohledů do jízdáren nebo zachytil jednotlivá zvířata s dokonalou anatomickou znalostí, kterou získal díky tomu, že se sám účastnil štvanic a jezdil na koni. Svá díla nejen komponoval a kreslil, ale i ryl, tiskl a vydával ve vlastním nakladatelství, které v roce 1724 založil v Augsburgu. Po Ridingerově smrti přenesli jeho synové – Martin Elias a Johann Jakub – po něm zbylé kreslířské náměty na měděné plotny, díky čemuž jsme seznámeni s jeho posledními pracemi. Ridinger měl na své okolí velký vliv, augsburští umělci přenášeli s oblibou jeho kompozice do jiných technik.

Martina Miláčková