Kupka, František

František Kupka (1871 Opočno – 1957 Puteaux, Francie)

Čtyři příběhy bílé a černé, 1925

dřevoryt (xylografie), 277mm×203 mm, získáno 1959, Muzeum umění Olomouc, inv. č. G 1276

František Kupka je jednou z iniciačních postav nezobrazivého, abstraktního výtvarného projevu. Absolvent pražské, vídeňské a pařížské akademie ve své tvorbě ve prospěch lyrizující koncepce obrazové hmoty a prostoru propojil podněty orfismu a konstruktivismu s prvky spiritismu a kosmologie. V polovině třicátých let vytvořil František Kupka cyklus pětadvaceti samostatných listů Čtyři příběhy černé a bílé, který je dnes považován za jeho nejvýznamnější grafické dílo. Cyklus sestává ze čtyř částí, v jádru každé z nich stojí ústřední grafický list, jehož nefigurativní, abstraktně geometrizující motiv zbývajících pět variuje. Kupka záměrně zvolil techniku dřevorytu a – pro něj nezvyklou – monochromní, černobílou barevnost, která mu umožnila plně se soustředit na tvarové a kompoziční prvky. Cyklus byl uvozen autorskou předmluvou, která je dokladem vážnosti, kterou Kupka svým koncepčním experimentům přikládal.

Barbora Kundračíková