O městě krajině umění | Olomouc 1919 – 1989

TISKOVÁ ZPRÁVA | 22. 10. 2020

Výstava představuje urbanistické, architektonické a výtvarné dění v Olomouci v letech 1919 až 1989. Soustřeďuje se na širší městský celek s jeho krajinným rámcem a souvisejícími přesahy do vzdálenějšího okolí. Toto komplexní pojetí otevírá řadu námětů, které jsou ve výstavním sále Trojlodí rozděleny do sedmi základních tematických kapitol. Materiálově pestrá expozice zahrnuje výtvarná díla (sochy, malby, kresby, grafiky, fotografie), architektonické a urbanistické plány i modely.

Prostor výstavy protíná modrá linie, kostra tematického uspořádání a současně symbol řeky formující krajinu, která dala vzniknout Olomouci. „Řece Moravě a krajině kolem Olomouce se věnuje úvod výstavy. Hodnota přírodního rámce deklarovaná těžce prosazovanou ochranou Litovelského Pomoraví nachází protějšek ve výtvarných pracích s motivy příměstské krajiny a městských předměstí. Popisná zachycení krajiny nacházejí protějšek ve vnitřní a imaginativní reflexi místních i mimo olomouckých umělců,“ říká autor výstavy Pavel Zatloukal.

Od krajinného a historického rámce se divákova pozornost přesune dovnitř Olomouce, kde jej provázejí říční toky a věnec parků. Série regulačních plánů města, vůbec prvně představená ve své úplnosti, doloží permanentní snahu budovat jej funkční a krásné. Jaké byl představy o ideálním městě za první republiky a jak se změnily po válce? Prestiž Olomouce meziválečné dokládá soubor úspěšných investic firmy ASO, jiný velký úspěch zažívá Olomouc v 60. letech v podobě mezinárodních výstav Flora provázených přehlídkami československé výtvarné tvorby Sochařské bilance´65 a ´67. „Vedle těchto výjimečných počinů výstava zevrubně mapuje například vývoj typu rodinného, nájemního a kolektivní bydlení. Neopomine ani veřejné stavby a práci s veřejným prostorem doloží četnými exponáty modelů pro pomníkovou tvorbu,“ podotýká kurátorka Šárka Belšíková.

Samostatná a objevná kapitola nazvaná Město nepostavené seznamuje s nerealizovanými stavbami a četnými architektonickými soutěžemi, v nichž často zaznívají zvučná jména české architektury. „Neuskutečněné stavby uvozují poslední část s titulem Neklidné sny, která představuje pestré spektrum olomoucké výtvarné scény,“ doplňuje kurátorka Martina Mertová.

Publikace a průvodce s mapou

Účelem výstavy není plošné zmapování architektonického a výtvarného dění Olomouce v rozmezí let 1919-1989, neumožnila by to ani kapacita výstavního sálu. Expozice stojí na výběru, v němž hlavním kritériem je kvalita prací a podtržení tematických celků stěžejních pro současnou interpretaci kulturních dějin města ve sledovaném období.

Jak už název napovídá, výstava se opírá o sumarizující a v mnoha ohledech objevnou publikaci Pavla Zatloukala Meditace o městě, krajině, umění: Olomouc 1919-1989, která je k dostání v knihkupectví Muzea umění Olomouc.

Součástí výstavy je také stručný průvodce s plánem města, na němž jsou zaznačeny dvě stovky nejvýznamnějších objektů, domů a soch – zachovalých i zaniklých, nebo právě těch, co zůstaly jen v šuplících a v neklidných snech o krásném městě Olomouci.