Mandaly ve větru | Umění tibetského buddhismu ze sbírky Národního muzea – Náprstkova muzea

TISKOVÁ ZPRÁVA | 19. 4. 2023

VÝSTAVA: Mandaly ve větru | Umění tibetského buddhismu ze sbírky Národního muzea – Náprstkova muzea
VERNISÁŽ: 24 04 2023 v 18:30
TRVÁNÍ: do 27 08 2023
MÍSTO: Arcidiecézní muzeum Olomouc, Galerie
AUTORKA: Helena Heroldová
KURÁTORKA: Gabriela Elbelová
ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ: Vlastimil Sedláček
GRAFICKÝ DESIGN: Vladimír Vaca
ZAPŮJČITEL: Národní muzeum – Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur

V minulých stoletích jezdili křesťanští misionáři do Tibetu přesvědčovat místní obyvatele o vnitřní síle svého náboženství, nyní se naopak duchovní umění tibetského buddhismu na čas přestěhovalo do budovy bývalého kapitulního děkanství – dnešního Arcidiecézního muzea Olomouc. Výstava Mandaly ve větru | Umění tibetského buddhismu ze sbírky Národního muzea – Náprstkova muzea, která zde bude od 24. 4. do 27. 8. 2023, je součástí uměleckého mezináboženského dialogu vedeného na půdě křesťansky orientovaného muzea. Není to poprvé – již v minulosti zde byly například výstavy reprezentující japonský buddhismus či judaismus.

Umění tibetského buddhismu je neodmyslitelně spjato s náboženstvím. Návštěvníci na výstavě spatří jeho reprezentativní výběr z rozsáhlé sbírky Náprstková muzea. Celkem zde bude na 150 předmětů, většinou malby, drobné votivní obrázky a plastiky. „Umělecká tvorba byla v buddhistickém pojetí tradičně vnímána jako podpora tří aspektů buddhovství: těla, řeči a mysli. Jednotlivé předměty po staletí sloužily jako prostředky k meditaci, modlitbě i k didaktickým účelům. Vyznačují se bohatou ikonografií, hlubokou symbolikou a mistrným zpracováním materiálů,“ vysvětluje autorka výstavy Helena Heroldová, kurátorka Národního muzea.

V průběhu staletí se tibetské umění formálně vyvíjelo a vznikaly také specifické regionální styly. Skvostná malířská a sochařská díla byla tradičně součástí interiérů klášterů a bohatých obydlí. Ke každodenní lidové náboženské praxi pak sloužily drobné malby vkládané do škapulířů či hliněné obětiny. „Důležité je si uvědomit, že Buddhovo učení není teistické, nevysvětluje vznik a fungování světa. Jeho jediným předmětem a cílem je cesta, která vede člověka k vysvobození – nirváně. Ta je definována jako konec strasti, potlačení lpění na existenci, chtivosti, nenávisti a klamu, oblast absolutního míru, osvícení a věčná blaženost,“ doplňuje kurátorka Muzea umění Olomouc Gabriela Elbelová.

Tibetský buddhismus výrazně ovlivnil život v celé oblasti kulturního Tibetu, který zahrnuje oblasti dnešních severních, středních a jihovýchodních provincií Číny a současného Mongolska. Vedle dominantního buddhismu hrají v této kulturní oblasti velkou roli i jiná náboženství − zejména bön, který vychází z přírodních kultů a šamanismu a jehož původ lze hledat v době před příchodem buddhismu. 

Název výstavy Mandaly ve větru je svým způsobem slovní hříčkou, která je navíc pro Evropana signální – okamžitě si ji spojí s Tibetem, jeho kulturou i náboženstvím. „Mandaly jsou specifickým uměním složitých geometrických obrazů, které mají symbolický a spirituální význam. Vítr – tibetsky lung – je nejen skutečný a charakteristický prvek tibetského povětří, ale v buddhismu označuje také jeden z pěti základních elementů − vitální energii. Známé jsou modlitební praporky zvané lungta, což doslova znamená větrný kůň nebo kůň ve větru, o nichž se věří, že roznášejí štěstí a dobrý osud,“ dešifruje název výstavy Gabriela Elbelová.  

Katalog

K výstavě Mandaly ve větru vydalo Muzeum umění stejnojmennou publikaci, která čtenáře na 72 stranách seznamuje se základy a historií buddhistického učení, s jeho pojetím v Tibetu, Číně a Mongolsku i s prvními kontakty Evropanů a jejich pohledem na umění tibetského buddhismu. Autorky – Helena Heroldová a Gabriela Elbelová – doprovodily publikaci poměrně bohatým obrazovým materiálem a na vybraných exponátech ze sbírky Náprstkova muzea představují ty nejdůležitější tematické a ikonografické skupiny předmětů.