Květy a jiné světy | Pohledy do sbírek Muzea umění Olomouc

Květy a jiné světy | Pohledy do sbírek Muzea umění Olomouc

28. 4. – 25. 9. 2016
Muzeum moderního umění | Galerie

Květiny jsou odnepaměti v umění jedním z nejsilnějších archetypálních symbolů. Z tohoto faktu vychází i výstava Květy a jiné světy v Muzeu moderního umění v Olomouci, která od 28. dubna představuje imaginativní svět tvůrců art brut, tedy umění v původním, surovém stavu. Její název vyplynul z převažujících motivů květin v dílech spontánní a neprofesionální tvorby v muzejní kolekci art brut, založené roku 1997 v rámci sbírky kresby.

Fenomén masivně rozšířené kreslířské tvorby médií v rámci aktivit spiritistického hnutí je znám a byl v našich zemích na konci 19. století a v první polovině 20. století zcela mimořádný. V evropském kontextu nemá obdoby a obdobu neměly ani desítky výstav medijních kreseb pořádaných spiritistickými kroužky po celé republice až do roku 1938. V obou totalitních režimech – nacistickém a komunistickém – byla tato tradice postupně zlikvidována. Nesčetné fascinující výtvory z oněch jiných světů od českých, moravských a slezských mediumiků vzaly v průběhu času většinou za své, proto je výstava i připomínkou mizejících a ztracených světů.

„Rozkvétají tu květy jako volání zázračnosti ze záludných hlubin lidského vnímání. Vyplouvají tiše ze ztajené či nevědomé představivosti svých tvůrců, v biomorfních tvarech většinou botanicky stěží zařaditelných. Nejsou totiž přímým odrazem reálné přírody, ale především projekcí přírody vnitřní,“ uvedla autorka a kurátorka výstavy Anežka Šimková.

Kresby jsou hluboce intimní, jsou metaforami, signály i symboly a mají být též posly „jiných světů“ a projekcí jiných úrovní poznání. Vizuální metamorfózy duchovního světa mají neotřelé, často bizarní formy, nefalšovaný výraz a charakteristický vnitřní „tah“.

Podle Šimkové jejich tvůrci nestáli o své zviditelnění. „Necítili se být hlavními autory, tvořili své práce ve zvláštním inspirativním stavu pod tlakem silného tvořivého impulsu. Zajímal je přitom především vlastní proces tvorby, medijní napojení na duchovní zdroje, zprostředkované často i jmény označujícími ducha či duchy, někdy s uvedením známých i neznámých planet,“ vysvětlila kurátorka.

Součástí těchto kreseb bývají i texty obsahující časové údaje o délce vzniku díla a jmény inspirujících duchovních bytosti. Mísí se zde realita a imaginace, eros a snaha zachytit tajemství skrytého světa.

„Na výstavě představujeme výběr prací třiceti autorů. Známých, ale také teprve objevených tvůrců a ve velké míře i nepoznaných anonymů z celého dvacátého století,“ popsala Šimková. Kromě světoznámé olomoucké rodačky Anny Zemánkové budou vystaveny přeludné květy Cecilie Zemánkové, Adély Ducháčové, Josefa Kotziana nebo Anny Haskel.

Řazení výstavy, která je svébytným doplňkem k souběžně probíhající reprezentativní výstavě sbírky kresby Uhlem, štětcem, skalpelem…, se zhruba opírá o teritoriální rozvrstvení tvorby v oblastech Podkrkonoší, Jižní Moravy, Slezska, Čech. Obraz tohoto spontánního umění je doplněn tvorbou dalších výjimečných tvůrců art brut.