Miroslav Šnajdr st. | Pohledy do sbírek Muzea umění Olomouc

Muzeum moderního umění Olomouc | Galerie
28. 2. 2019 – 2. 6. 2019 

Hornista Moravské filharmonie v Olomouci, ale také malíř a kreslíř Miroslav Šnajdr patří ke klíčovým osobnostem soudobé české malby a kresby. Jeho díla jsou dnes součástí všech významných sbírek, tedy i té Muzea umění. Právě do ní umožní návštěvníkům nahlédnout od 28. února výstava Miroslav Šnajdr st. | Pohledy do sbírek Muzea umění Olomouc.

„Touto výstavou z cyklu Pohledy do sbírek, chceme ukázat průřez Šnajdrovou tvorbou a zároveň tak oslavit nedávné osmdesáté narozeniny tohoto významného olomouckého malíře,“ připomíná kurátor Ivo Binder.

Pro Miroslava Šnajdra je typická dvojdomost uměleckého talentu. Už od dětství propadl hudbě, nejprve houslím, poté flétně a nakonec lesnímu rohu. V roce 1953 kývl náborářům z Vojenské hudební školy a jeho další životní dráha byla jasná. 

„Náčelník pro studium Svatoš se každého ptal, na co by chtěl hrát. Já jsem řekl flétnu. Řekl mi, ať ukážu zuby a rozhodl, že budu hrát lesní roh. Sám byl hornista a velice dobrý,“ vzpomíná Miroslav Šnajdr. Po studiu se vrátil do rodné Tovéře a každý týden dojížděl do Olomouce ke Zdeňkovi Drmolovi, hornistovi Moravské filharmonie, aby se ve své hře zdokonalil. Nakonec se sám stal hornistou olomoucké filharmonie.

Malování s tatínkem

Ale ani hudba neodlákala Miroslava Šnajdra od výtvarného umění. Už od dětství v něm doslova vyrůstal. Jeho otec František Šnajdr byl i přes svůj těžký handicap, kdy po úrazu přišel o obě ruce, úspěšným krajinářem. Vzdáleným příbuzným a zároveň rodinným přítelem pak byl Stanislav Menšík, malíř z nedalekého Svatého Kopečka. „Už od mala jsem s tatínkem maloval. Podle něj jsem měl nadání na portréty. Vždycky říkal, že bych se jimi měl zabývat, ale přišla abstrakce a o portréty nebyl velký zájem, to zase až teď,“ usmívá se. „Tatínek mě bral všude s sebou, takže jsem poznal většinu jeho kolegů z Olomoucka, jako byl právě Stanislav Menšík. Ten tatínkovi velmi pomáhal. Přijde mi až neuvěřitelné, jak nakonec otec dokázal ve svých obrazech zachytit duši Hané, když si představím, že používal jen speciálně upravené protézy rukou.“ 

Ve vzpomínkách na otce hledá Miroslav Šnajdr inspiraci dodnes. „Například mě napadlo vzít malířské palety, přidělat je na pytlovinový podklad a udělat z nich obraz. To je zase vzpomínka na dětství. Tatínek i s maminkou mě vzali na výstavu Domingueze a jeho přátel do olomouckého Domu umění. Ti Španělé měli sokly a podstavce potažené pytlovinou, a to na mě velmi silně zapůsobilo,“ líčí čerstvý osmdesátník.

Výstava v Muzeu moderního umění

Výstava v Muzeu umění představí průřez životním dílem Miroslava Šnajdra. Návštěvníci si od 28. února do 2. června mohou prohlédnout obrazy a kresby ze sbírek muzea, kterému je většinou malíř sám daroval. „To bylo ještě za dob pana Lakosila, bývalého vedoucího Galerie výtvarných umění, kdy jsem velkou část svých děl věnoval. Především šlo o kresby a grafiku. Po převratu pak ode mě muzeum odkoupilo některé oleje, takže Muzeum umění Olomouc má skutečně reprezentativní sbírku mých prací,“ chlubí se ikona olomoucké poválečné malby.