Trienále SEFO představuje další díla Jana Pamuły

AKTUALITA | 7. 9. 2021

Deset doposud nevystavených děl proměnilo výstavu Jan Pamuła | Průkopník počítačového umění v Polsku. Její návštěvníci mohou od 7. září nově vidět tří obrazy ze 70. a 80. let či dva rané prostorové geometrické objekty z cyklu Konfigurace mnoha prvků.

„Na tomto cyklu Jan Pamuła pracoval zejména v letech 1977–1980. Před několika lety se Muzeu umění podařilo díky jeho pochopení získat do své sbírky historicky nejvýznamnější objekt z roku 1977. Tento objekt duhové barevnosti má sice pořadové číslo III, ale ve skutečnosti je prvním autorovým realizovaným objektem v zamýšleném měřítku stojící lidské postavy. Předchozí dva objekty měly totiž komorní a spíše studijní charakter, neboť umělec si musel nejprve ověřit jejich konstrukční a estetické možnosti,“ říká kurátor výstavy Ladislav Daněk.

Nepochybným lákadlem pro ty, kteří obdivují geometrické umění, je vystavení druhé části Pamułova vrcholného malířského cyklu Deset verzí jednoho obrazu, který vytvořil ve svém krakovském ateliéru v letech 1993–2000. 

„Tento zásadní cyklus namaloval jako pocty vynikajícím malířům v čele s Rembrandtem van Rijn a Paulem Kleem, jejichž tvorba ovlivnila umělcovo výtvarné myšlení. Poslední, jedenáctý obraz je věnován jeho vzácné ženě Barboře Szmuc-Pamułové, která zemřela v roce 2007. Přestože všechny obrazy mají stejné kompoziční řešení, tak emocionálně i prostorově působí značně rozdílným dojmem. Toho malíř dosáhl díky promyšlené volbě jednotlivých barevných akordů, volně evokujících malířskou paletu obdivovaných umělců. Například u pocty Rembrandtovi převládá velmi působivý zlatavě-medový tón. Zde je pozoruhodné, že všechna plátna jsou komponována jen na základě kombinace pouhých čtyř barev. Pozornému divákovi by ovšem neměla uniknout ani skutečnost, že barva stejné hodnoty nikdy nesousedí se stejnou barvou ve vedlejším čtvercovém či obdélníkovém poli,“ zdůrazňuje Ladislav Daněk.