Posvátné umění doplnil betlém z Odoleny vody

AKTUALITA: 10 01 2023

Ode dneška vám výstava Posvátné umění v nesvaté době představuje další unikátní dílo – betlém z kostela sv. Klimenta v Odoleně Vodě. Jeho autorem je Václava Sokol, který jej do Olomouce přijel osobně sestavit.

„Ve farnosti Odolena Voda působil od 70. let kněz Pavel Kuneš, který se zásadním způsobem podílel na nových výtvarných vstupech a úpravě klecanského kostela, který náleží do této farnosti. Zasáhl také do podoby kostela sv. Klimenta v Odoleně Vodě, kde inicioval vznik nového betléma, o jehož vytvoření požádal v 80. letech výtvarníka Václava Sokola,“ prozrazuje autorka výstavy Šárka Belšíková.

Nešlo o lehké zadání, znamenalo to vstoupit novodobým prvkem do barokního kostela postaveného podle plánů Kiliána Ignáce Dientzenhofera a vybaveného bohatou barokní sochařskou a malířskou výzdobou.

„Při tvorbě betléma mi vůbec nepřišly na mysli kategorie starého a moderního umění. Prostě jsme dělali betlém, který měl štěstí, že nebyl ve přímé konfrontaci s barokním uměním, normálně se totiž betlémy dávají do postranních oltářů, kde jsou v přímé konfrontaci například s barokním obrazem, což je trošku problém. My jsme se tomu ale vyhnuli,“ říká autor betléma Václav Sokol.

Rozhodl se totiž pro zcela netradiční řešení, betlém umístil do středu hlavní lodi kruhového půdorysu. Betlému dal neobvyklý tvar věže připomínající blízkovýchodní zikkuraty a navrhl jej jako obchozí, určený pro pohled ze všech stran. Staticky působící 2,5 m vysokou architekturu zikkuratu Sokol rozehrál dynamicky stoupající spirálou cesty, na níž umístil živě pojaté figurky. Přes osmdesát ze dřeva vyřezávaných postaviček pastýřů, poutníků, andělů tak kráčí vzhůru poklonit se zázraku zrození Krista. Polychromii celku přizpůsobil okolní barokní nástěnné výmalbě, ve výsledku betlém zcela organicky zapadá do interiéru kostela. Navíc důmyslně sestavil konstrukci tak, aby betlém bylo možno rozložit na díly a ty deponovat do bočních oltářů.

„Celá podoba betléma stojí na dvou věcech – na umístění v centrále krásného Dientzenhoferova kostela v Odoleně Vodě, které jsme vymysleli s Pavlem Kunešem a také spirále. Na tu jsem přišel, když tehdy byly nemocné mé děti, udělali jsme jim totiž takový slepený Karlštejn a kolem něj spirálu, po které si koulely kuličky. Ukázalo se, že ta spirála je velmi nosná, a tak se ty dvě věci, umístění a spirála, propojily a tím pádem začala vznikat podoba betlému, nejprve z hlíny, potom z papíru až po konečné materiálové řešení,“ prozrazuje Václav Sokol.