Kresby a grafiky ze sbírky Miloslava Holého uvidíte už jen do neděle

AKTUALITA | 8. 6. 2018

Výstavu Malíř sběratelem, která ukazuje unikátní kresby ze sbírky akademického malíře Miloslava Holého (1897–1974), mohou návštěvníci Muzea moderního umění obdivovat už jen o nadcházejícím víkendu. Přijďte si ještě prohlédnout práce Jiřího Karse, Oskara Kokoschky, Julia Mařáka, Jindřicha Pruchy či Zdeňka Buriana.

Vystavený konvolut prací českých i německých autorů 19. až 20. století reflektuje na jedné straně rozsah Holého sběratelských a studijních zájmů a na straně druhé také, pochopitelně výběrově, tvorbu jeho generačních vrstevníků, spolužáků a přátel. 

Mezi nestarší, v kolekci zastoupená díla, náleží kresby Josefa Navrátila (1798–1865) a Julia Mařáka (1832–1899). Oba autoři patří ještě do generace umělců 19. století. Počátky českého moderního umění ilustruje oboustranná figurální kresba Jana Preislera (1872–1918), bravurního kreslíře a průkopníka symbolismu v malbě na konci 19. století. Expresivní uhlová kresba pohřebního průvodu, jejímž autorem je předčasně zesnulý český malíř Jindřich Prucha (1886–1914), představuje jednu ze skic, které vytvořil v době svých studií na malířské akademii v Mnichově mezi léty 1911–1912, kdy se osobitě vyrovnával s vlivy expresionismu Edvarda Muncha (1862-1944).

Holého zájem o lidskou figuru, téma ženského aktu a portrétu rezonuje ve sbírce v kresbě a grafice Rudolfa Kremličky (1886–1932). Malíř, který stojí vědomě mimo dobové tendence avantgardy, směřuje v závěru druhého desetiletí 20. století k vlastnímu rukopisu postavenému na jednoduchosti linie a syntetizaci tvaru, který zúročí zejména ve ztvárnění aktů. 

Za mimořádnou akvizici lze považovat také figurální kresby dvou umělců židovského původu – Jiřího Karse (1882–1945), pocházejícího z Čech, a Julese Pascina (1885–1930), narozeného v Bulharsku. Oba vystudovali malířství na akademii v Mnichově a většinu svého tvůrčího života strávili ve Francii. Kars se postupně vypracoval v uznávaného malíře krajin a aktů, které nezapřou snahu o pevné budování tvaru pod vlivem Cézanna i fauvistů. Pascin byl nejen malířem a kreslířem, ale také karikaturistou, který se proslavil zejména svými expresivními obrazy pařížských prostitutek. 

Specifickou kategorii umělecké kresby představují sochařské skicy. Bezprostředností kresebného záznamu figury v pohybu zaujmou studie tanečních etud a ženských aktů od významného českého sochaře Josefa Mařatky (1874–1937). V letech 1900–1904 působil v pařížském ateliéru Augusta Rodina (1840–1917), nejprve jako žák a později i placený asistent. Podle Rodinova vzoru vytvářel své expresivní kresby přímo před volně se pohybujícím modelem. Nalezl-li pak v zachyceném motivu obsahovou odezvu, dále jej sochařsky rozpracovával.  

Vedle kreseb hrála v Holého sběratelství neméně podstatnou roli také volná autorská grafika. Německý impresionismus a expresionismus v grafice reprezentují tisky Maxe Liebermanna (1847–1935), Lovise Corintha (1858–1925) i Waltra Zeisinga (1876–1933). Expresivním litografickým portrétem své múzy a milenky Almy Mahlerové  je ve sbírce zastoupen také významný rakouský malíř a grafik Oskar Kokoschka (1886–1980). Za výjimečnou akvizici lze považovat rovněž lept Bohumila Kubišty (1884–1918) z doby jeho studijního pobytu ve Florencii. Vystavená grafika představuje tohoto významného umělce a teoretika ještě před jeho kubo-expresivním tvůrčím směřováním.

Z Holého přátel či vrstevníků jsou v kolekci zastoupeny také jednotlivé grafické listy Pravoslava Kotíka (1889–1970) a Jana Baucha (1898–1995), dále kresba Emanuela Frinty (1896–1970) a návrhy několika charakteristických ilustrací Zdeňka Buriana (1905–1981) pro dobrodružné časopisecké povídky.