Nová výstava ukáže plynutí času Jozefa Jankoviče

AKTUALITA | 12. 10. 2017

Velká retrospektivní výstava Plynutí času představí návštěvníkům olomouckého Muzea moderního umění průřez tvorbou jedné z největších hvězd československého a později slovenského umění – nedávno zesnulého Jozefa jankoviče. Na výstavě lidé uvidí monumentální plastiky naddimenzovaných lidských končetin, kresby, architektonické projekty i realizace v prostředí počítačové grafiky.

Jozef Jankovič patřil od 60. let dvacátého století k nejvýraznějším osobnostem slovenského výtvarného umění a brzy dosáhl i mezinárodního uznání. Jenže komunistickým normalizátorům se nezamlouval typ jeho angažovaného umění. To, jak Jankovič chápal angažovanost, ukazuje případ se sousoším Oběti varují z let 1967–69 pro Památník SNP v Banské Bystrici. Podle zadání měl vytvořit sousoší na téma „vítězství“, svévolně ho však změnil na příznačnější „oběť“. Odvážné ztvárnění vertikálního a horizontálního průniku lidských figur v kompaktní celek dalo vzniknout monumentálnímu dílu, které svou dimenzí dalece přesáhlo podobu tehdejších realizací. V roce 1972 však komunisté toto dílo „uklidili“ a do Banské Bystrice se vrátilo až v roce 2004.

V sedmdesátých a osmdesátých letech Jankovič nemohl tvořit monumentální plastiky, a tak se věnoval například šperku či grafice. Lze jej dokonce považovat za jednoho z průkopníků počítačové grafiky ve slovenském prostředí, kde uplatnil osobitý rukopis své sochařské tvorby.

Naddimenzované končetiny

Olomoucká Jankovičova výstava Plynutí času navazuje na stejnojmennou loňskou přehlídku v Galerii města Bratislavy, která diváky provedla jeho celoživotní sochařskou tvorbou. Výběr děl pro olomoucké Trojlodí koncipoval ještě sám autor před svým náhlým úmrtím letos v létě. Návštěvníci uvidí zejména jeho práce z šedesátých a začátku sedmdesátých let. „Byla to doba formování Jankovičova osobního výtvarného programu a reakce na aktuální evropské tendence. Právě tehdy přišel například s charakteristickým prvkem naddimenzovaných lidských končetin, který je dodnes velmi expresivním a působivým poselstvím o individuálním a společenském údělu člověka,“ řekla kurátorka olomoucké výstavy Olga Staníková.

V Muzeu moderního umění budou k vidění také nejnovější díla dokreslující autorovo tvůrčí uvažování v pozdějších letech, kdy se v rámci postmoderního tvarosloví ke slovu dostala groteska a svérázně podala pocit pramenící z hledání svobody a absurdnosti zažívaných situací. A chybět nebudou ani další obory Jankovičovy tvorby – kresba, počítačová grafika či architektonické projekty.

Výstava Plynutí času se koná pod záštitou ministra kultury České republiky Daniela Hermana a ministra kultury Slovenské republiky Marka Maďariče.

Jozef Jankovič

(8. 11. 1937 – 6. 6. 2017)

Slovenský sochař, malíř, grafik, pedagog a zakládající člen volného sdružení výtvarníků bratislavských Konfrontací (1961–1964). Jozef Jankovič studoval v rodné Bratislavě řezbářství na Škole uměleckého průmyslu (1956) a sochařství na Vysoké škole výtvarných umění (VŠVU, 1956–1962). Autor celé řady především monumentálních figurálních reliéfů a plastik ve veřejném prostoru byl představitelem informelu a nové figurace. Vedle prvků pop-artu postupně začal využívat také postmoderní tvarosloví. Jeho tvorba zásadním způsobem formovala slovenskou výtvarnou scénu a stal se jedním z mála autorů, který si získal a také udržel vysoký kredit na mezinárodní úrovni. Obdržel mnoho významných ocenění: Grand Prix Bienále Danuvius v Bratislavě (1968), Bienále mladých v Paříži (1969), Herderovy ceny (Vídeň, 1983). Reprezentoval Slovensko na Bienále v Benátkách (1970, 1995), na výstavě východoevropské avantgardy s názvem Europa-Europa v Bonnu (1994) a řadě dalších. Od roku 1990 působil Jozef Jankovič na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě a stal se jejím prvním porevolučním rektorem, v roce 1994 byl jmenován profesorem.