Kino střední Evropa vám dnes nabídne diskusi s Wilhelmem Sasnalem

AKTUALITA 13 07 2022

Druhou etapu Kina střední Evropa doprovodí online diskuse kurátora MUO Jakuba Franka s polským malířem a vizuálním umělcem Wilhelmem Sasnalem. Téma jejich hovoru bude – kulturní odcizení.

Wilhelm Sasnal je malíř filmových políček a režisér malířských kompozic. Obě role se však v jeho tvorbě volně prolínají a ani jedna neplatí stoprocentně. Na jedné straně stojí objektivita Sasnalových malířských výjevů zobrazujících reálné situace – často původně zachycené na fotografiích či videích – které nicméně obsahují silnou uměleckou přítomnost autora. Na straně druhé je to velká míra nekonkrétnosti, nezáměrnosti a subjektivního ne-vyprávění Sasnalových krátkometrážních filmů, natočených ovšem okem pozorovatele reálného světa – jen možná jiného a cizího.

Po diskusi můžete na Facebooku Muzea umění shlédnout sérii Sasnalových filmů natočených v USA, ty vám také momentálně nabízí v Muzea umění Kino střední Evropa.

Marfa (2005, 28:51)

Název filmu vychází ze jména města v Texasu, ve kterém Wilhelm Sasnal pobýval v roce 2005 na umělecké rezidenci. Marfa je známá sbírkou a muzeem umělce Donalda Judda, k jehož tvorbě a myšlenkám Sasnal odkazuje v několika záběrech filmu a v celkové struktuře filmového narativu (Ł. Ronduda). S využitím všech osob, které Sasnal ve městě potkal, včetně místních skejťáků a jediné hudební skupiny, která zde působila – SPIC (Satanic Punk International Conspiracy) – se film zabývá severoamerickou fascinací auty a ukazuje jakousi performanci odehrávající se mezi místními, jejich auty a texaskou pouští.

Mojave (2006, 6:36)

Ve filmu se Sasnalova manželka a syn procházejí mezi troskami letadel v Mohavské poušti v USA. Kamera je sleduje, jak putují od jednoho stroje k druhému, vstupují do prázdných trupů, schovávají se v rezavějících motorech. Video doprovází hudba z polských filmů z 50. let. Film dobře ilustruje Sasnalův zájem o žánr "osobního filmu", který byl pro Sasnalovu filmovou tvorbu obzvláště inspirativní. Autor má svou kameru vždy při sobě a vytváří si jakýsi filmový zápisník, do kterého zaznamenává svůj vztah ke skutečnosti, k místům a lidem, k nimž se cítí být připoután.

Chicago (2003, 11:38)

Formálně nejradikálnější z vystavených filmů je prostý záznam z okna nadzemky a automobilu. Šedivé předměstí Chicaga ubíhající za oknem se jen z času na čas zastaví na nějakém detailu, aby se po chvíli zase rozjelo a pokračovalo v cestě. Záběry jsou doprovázeny dokola se opakujícími akordy lo-fi kytarové skladby s nevýraznou dynamikou, která dodává celému filmu na monotónnosti. Ve filmu se projevuje “deníkovost” Sasnalovy tvorby a potřeba zaznamenávat aktuální stav věcí bez ohledu na jeho historickou závažnost či umělecký potenciál.

The Ranch (2006, 37:08)

Film je sbírkou zdánlivě libovolně poskládaných snímků, které byly spontánně pořízeny během Sasnalových cest po USA. Film zahrnuje záběry natočené na texaském ranči při cejchování a kastraci býků, jiný fragment, natočený z jedoucího auta, ukazuje z různých perspektiv rozsáhlý průmyslový komplex, jiný sleduje televizní reportérku při předtáčení reportáže a další přes plot nahlíží na zápas dívčího baseballu. Také zvuk je koláží mnoha písní z různých míst a situací. Někdy doplňuje atmosféru obrazu, jindy funguje v kontrapunktu k rytmu vizuálního obsahu nebo s odehrávajícím se dějem vůbec nesouvisí. 

Autorské filmy Wilhelma Sasnala z let 2005–2006, kdy pobýval v USA, byly prezentovány na výstavě USA v CSW Zamek Ujazdowski ve Varšavě. V České republice jsou uvedeny poprvé.