Následujte nás


Přihlásit se k odběru novinek

 

Jak slavit v době koronavirové svátek Tří králů? 

AKTUALITA | 5. 1. 2021

Zátiším s obrazem z muzejních sbírek od německého barokního malíře Johanna Heisse z roku 1701, líčícím biblickou událost Klanění tří králů, se vám pokusíme navodit atmosféru zítřejšího svátku Tří králů. Čtěte pozorně, ať se dozvíte, co důležitého chybí na našem inscenovaném tříkrálovém zátiší, a ať se můžete inspirovat, jak v kruhu rodinném oslavit tento svátek, když u našich dveří v době nouzového stavu nemohou zazvonit koledníci.   

Vánoční doba trvá až do 6. ledna, tedy až do svátku Zjevení Páně, kterému se lidově říká svátek Tří králů. Kromě příchodu mudrců se slaví Kristův první zázrak na svatbě v Káně jako znamení Kristovy epifanie (zjevení Boha lidem v osobě Ježíše Krista). Původně se slavil i jeho křest v řece Jordánu, jenž byl roku 1960 ustanoven jako samostatný svátek v neděli po Zjevení Páně. 

Předvečer tříkrálového svátku se podobal štědrovečernímu, a to dodržováním postních jídel, věštěním, vykuřováním příbytků a kouzlením. Žehnala se voda, sůl, kadidlo, křída, síra i česnek, používané na ochranu polí, domů a dobytka. Osud se věštil z litého olova nebo vosku, ze snů, ze svíček pouštěných v ořechových skořápkách po vodě či z házení mincí do vody. Příběh o příchodu mudrců z východu a králi Herodovi se stal námětem tříkrálových her, které bývaly oblíbenou lidovou zábavou. Středověký zvyk tříkrálového koledování s psaním znamení na dveře domů se u nás dochoval až dodnes, často v podobě sbírek na podporu charitativní a misionářské činnosti. 

Scéna klanění králů přinášejících dary právě narozenému Spasiteli symbolizuje přijetí Ježíše Krista za krále celého světa. Když mudrcové uviděli na nebi jasně zářivou hvězdu, která jim ukázala směr, putovali za ní, až nalezli v Betlémě děťátko s jeho matkou Marií. Obvyklý počet tří králů byl odvozován od tří darů, které Ježíškovi přinesli. Na kompozici našeho obrazu králové se svým průvodem obklopují svatou rodinu v ruinách antické architektury. Vlevo zobrazený nejstarší z králů Kašpar přinesl Ježíškovi zlato, z druhé strany mu Melichar předává kadidlo a za Melicharem stojící černoch Baltazar pak myrhu. Tyto dary symbolizují Kristovu královskou důstojnost (zlato), jeho božství (kadidlo) a utrpení (myrha). 

Ve Francii mají oslavu Tří králů tradičně spojenu se svátečním koláčem z listového těsta s mandlovou náplní, do něhož se zapéká malá figurka či mince (původně to byla fazole). Koláč se krájí na tolik dílů, kolik je v domácnosti stolovníků, a ještě jeden díl navíc (tzv. díl pro chudé). Osoba, které připadne díl s figurkou, dostane papírovou korunu na hlavu a stává se králem pro tento den a rozhoduje, co se bude dít ve zbytku dne.

Více o starých zvycích se dočtete zde:
Eva Večerková, Obyčeje a slavnosti v české lidové kultuře, Praha 2015.

Čeněk Zíbrt, Veselé chvíle v životě lidu českého, Praha 2006 [reprint].

Tříkrálové koláče se podle nejrůznějších receptů pečou i v dalších zemích především západní a jižní Evropy a dokonce také v některých částech Rakouska. V našem prostředí nemáme zábavné volení krále doloženo, nicméně tříkrálový svátek se slaví podobným způsobem i v Německu. Ve Francích, tedy v oblasti dnešního Bavorska, zvolený král podle starého obyčeje kropil stavení a psal tříkrálové křížky. Do pečiva se podle tamní tradice dosud zastrkuje penízek, a komu z domácích při rozkrájení připadne kousek s penízkem, je králem. Joannes Aubanus Boëmus (1485‒1535), jenž je autorem latinského pojednání, které přeložil do češtiny kroměřížský učitel Jan Mirotický a vydal je v Olomouci v roce 1579 u Jana Olivetského pod názvem Obyčeje, práva, řády aneb zvyklosti všech národů, ve třetím dílu v kapitole patnácté popisuje tento francký zvyk: „Na den Tří králů, jenž se den Ukázání Páně oněm mudrcům jmenuje, jedna každá čeládka z medu a z mouky, přidadouc zázvoru a pepře, mazanec udělají a krále sobě vyvolí tímto způsobem. Mazanec hospodyně dělá, do kteréhož bez spatření jiných, když jej hněte, jeden peníz nebo groš vpustí a potom odhrabíc uhlí na horkém ohnisku jej praží a upražíc na tolik kusů láme, kolik osob se mezi čeládkou nachází. Potom rozdává jednomu každému jeden kus. Oddělují se také Kristu Pánu, blahoslavené Panně a třem mudrcům jejich díly, kteréž se místo almužny rozdávají. V čím kusu by pak groš neb ten peníz nalezen byl, toho všichni králem jmenují a na stolici ho vsadí a potřikrát ho vzhůru s plesáním vyzdvihují. A ten má v pravé ruce křídu, kteroužto tolikrát znamení kříže vzhůru na břevnách aneb na klenutí pokoje napisuje, kteréžto kříže, protože se o nich věří, že jsou proti mnohým zlým věcem k obraně, ve veliké vážnosti se mají.“ 

Stejně jako v Německu a Švýcarsku se i podle vídeňského receptu tříkrálový koláč připravuje z kynutého těsta podobného našemu těstu na velikonoční mazanec. Z těsta si tvoří buď jeden velký bochník, nebo devět menších bochánků, z nichž ten prostřední je největší. K němu se pak dokola připevňuje zbylých osm menších bochánků. My jsme do těsta na mazanec zkusili ještě přidat zázvor a pepř (tříkrálové koření), jak to zmiňuje Joannes Aubanus Boëmus, a místo cukru dali dvě lžíce medu. Vyzkoušejte také tento recept anebo recepty z dalších zemí, z Francie (Galette des Rois), Itálie (Pinza veneta), Španělska (Rosca de Reyes), Portugalska (Bolo-rei), Řecka (Vassilopita) či Skotska (Black bun). Koláč pak nezapomeňte ozdobit papírovou korunou, s jejímž zhotovením jistě rády pomohou děti.  

Martina Potůčková a Pavlína Wolfová

Fotogalerie
Zátiší s obrazem německého malíře Johanna Heisse z roku 1701

Foto: Markéta Lehečková

Zátiší s obrazem německého malíře Johanna Heisse z roku 1701

Foto: Markéta Lehečková


Dnešní otevírací doba

Arcidiecézní muzeum Olomouc 10.00-18.00
Muzeum moderního umění 10.00-18.00
Arcidiecézní muzeum Kroměříž 8.30-18.00

Pátek | 29. 3. 2024

Dnes je otevřeno


Pokladna otevřená út–ne 10-18 hodin, Rezervace na pokladna@muo.cz
telefon: 585 514 241

8 Otevřených výstav

Přihlásit se k odběru novinek

 
© MUZEUM UMĚNÍ OLOMOUC 2022