El Greco odjede, změny zůstanou

AKTUALITA | 21. 6. 2016

Až se 4. září vydá El Grekovo Klanění pastýřů zpátky za oceán do newyorského Metropolitního muzea, stálá expozice v Arcidiecézním muzeu dozná posledních změn. Těch je celkem téměř sto.

Obměněná stálá expozice Ke slávě a chvále|Tisíc let duchovní kultury na Moravě dostala pořadové číslo II. Přestože se na první pohled může zdát, že expozice zůstala stejná, změny se dotkly skutečně všech jejích částí. Někde výrazně, někde jen kosmeticky. „K přesunům a výměnám došlo v expozici archeologie, gotického umění, v obou Obrazárnách i v barokních sálech,“ potvrdila kurátorka Helena Zápalková.

Dramatickou proměnu prodělal Erbovní sál, ze kterého zmizela vestavba Kabinetu textilu, v níž byla liturgická roucha. Instalace je nyní vzdušnější a dává více vyniknout unikátní výzdobě s erby olomouckých kanovníků. Vystaven je v něm například obraz Křest Kristův od Jana Kryštofa Handkeho nebo socha svatého Václava z původní barokní kazatelny olomouckého dómu. Nově je v sále umístěn výběr slonovinových předmětů ze sbírky arcibiskupa Leopolda Prečana.

„Poprvé po restaurování představujeme v barokních sálech sochu Pašijového Krista z poloviny osmnáctého století, která patří k mistrovským řezbářským pracím Ondřeje Zahnera,“ podotkla Zápalková.

Ani Schodišťové hale se úpravy nevyhnuly. Namísto „širokoúhlého“ šestimetrového plátna Františka Vavřince Korompaye tam jsou nyní dva zrestaurované pozdně barokní obrazy rektora vídeňské akademie Paula Trogera. A dosavadní Kabinet slonoviny, kde byly vystaveny ukázky z Prečanova pokladu, se změnil v Druhou klenotnici, která představuje zlatnická díla a textilie, užívané v rámci křesťanské bohoslužby. Místnost poslouží také k vystavování extrémně citlivých předmětů – například relikviářů. 

Nejvýznamnější novinkami v gotické expozici jsou umístnění Křivákovy Piety z 90. let 14. století a oltáře z Lubiny. Jedná se tedy o jednu z nejkvalitnějších českých gotických soch, patřících ke krásnému slohu, a čtyři oboustranně malované desky z konce 15. století, které původně sloužily jako křídla oltářního retáblu. 

„Opuková Křivákova Pieta, kterou se nám nedávno podařilo zrestaurovat, je významná také tím, že na rozdíl od řady jiných středověkých sochařských památek se dochovala její původní barevnost,“ vysvětlila spoluautorka expozice Jana Hrbáčová.

Nových exponátů je v 16 sálech celá řada. Stojí za to, přesvědčit se přímo na místě. A přestože expozice má přívlastek stálá, dílčí změny lze vzhledem k citlivosti materiálů očekávat i v budoucnu. Vlastně se dá říci, že vrácení El Grekova obrazu bude první z nich. „Na stejné stěně bude poté nainstalováno osm obrazů italské provenience, protože druhá místnost obrazárny je věnovaná Italům,“ potvrdila kurátorka Gabriela Elbelová.  Nejdominantnější bude renesanční deska Poslední soud s Kristem mezi Pannou Marií, sv. Janem Křtitelem a apoštoly ( 1601) od Giovanniho Balducciho, zvaného Cosci. Vedle toho také renesanční plátno Umučení sv. Vavřince od Giuseppe Porty z 60. let 16. století.