Následujte nás
Přihlásit se k odběru novinek
Bergla připomene po Olomouci i Dvůr Králové
AKTUALITA | 4. 7. 2019
Letos uplyne tři sta let od narození pozdně barokního malíře Jana Václava Bergla a v rámci těchto oslav se spojilo několik českých a rakouských institucí, aby připomněli tuto osobnost a její dílo. V Olomouci jste se s Berglem mohli setkat od února do května. Nyní jej připomene výstava v rodném Dvoře Králové.
„Olomoucká výstava představila čtrnáct v průběhu let 2010–2018 zrestaurovaných orlických obrazů křížové cesty z roku 1759. Berglovo výročí bude připomenuto i komentovanými prohlídkami opočenské křížové cesty a zářijovou přednáškou na tamějším zámku, která se společně s varhanním koncertem mapujícím díla skladatelů působících na dvoře Marie Terezie a Josefa II. zapojí do programu Dnů evropského kulturního dědictví,“ nastiňuje další český program Berglovského roku Petr Arijčuk, spoluautor olomoucké výstavy Křížová cesta z Orlice.
K oslavám jubilea se nyní připojí také Berglovo rodiště, Dvůr Králové nad Labem. „Víme, že v průběhu padesátých až sedmdesátých let 18. století opakovaně přijímal zakázky na vyhotovení obrazů pro oba královédvorské kostely – pro děkanský kostel sv. Jana Křtitele, v němž byl v září roku 1719 pokřtěn, i pro kostel Povýšení sv. Kříže na Dolním Předměstí. Právě tento rozměr Berglovy tvorby a vůbec stopu zanechanou ve východních Čechách představuje svým návštěvníkům do 29. září Městské muzeum ve Dvoře Králové nad Labem a jeho výstava Jan Václav Bergl – z malého města až na císařský dvůr,“ říká Arijčuk
A i zde bude zastoupeno téma křížové cesty, které stálo vůbec na počátku zájmu o Berglovu tvorbu v českých zemích. Právě identifikace Bergla jako autora křížové cesty ze Dvora Králové probudila badatelský zájem a přispěla k rozpoznání dalších malířových prací ve východních Čechách.
„Pro diváka zajímavou konfrontaci nabídne srovnání různých malířských poloh, jež Bergl při malbě jednotlivých Křížových cest uplatnil. Vedle obrazů Křížové cesty ze Dvora Králové se tak znovu, pro zajištění náležité vizuální konfrontace, představí čtyři obrazy téhož námětu z Orlice a dále dvojice obrazů zapůjčených z kapucínského kláštera v Opočně,“ prozrazuje autor výstavy. Vůbec poprvé se široké veřejnosti představí takřka neznámý Berglův obraz Sv. Jan Nepomucký rozdávající almužnu, nedávno identifikovaný ve sbírkách královédvorského muzea a zrestaurovaný na přelomu let 2018–2019 u příležitosti připravované výstavy Petrem a Šárkou Bergerovými. Program Berglova jubilejního roku 2019 v rodném Dvoře Králové pak završí v neděli 22. září slavnostní odhalení malířovy pamětní desky.
Tři sta let letos uplyne od narození jednoho z nejvýznamějších barokních malířů Johanna Wenzela Bergla a je to také 230 let od jeho úmrtí. K „Berglovskému roku“ se spojila pětice českých a rakouských institucí, které budou společně propagovat akce spojené s tímto významným umělcem. Jedná se o muzea a kláštery, kde Bergl zanechal největší stopu – Městské muzeum z jeho rodného Dvora Králové, benediktýnské opatství Melk, cisterciácké opatství Zwettl a bývalé benediktýnské opatství Klein-Mariazell. K nim se přidalo i Muzeum umění Olomouc, které představilo nově zrestaurovanou křížovou cestu z Orlice.
Johann Wenzel Bergl (*23. 9. 1719 Dvůr Králové na. L.; † 15. 1. 1789 Vídeň)
Vídeňský malíř, představitel rakouské pozdně barokní malby ovlivněné benátským ilusionismem. Narodil se ve Dvoře Králové nad Labem, před polovinou 18. století odešel studovat na Akademii do Vídně, kde se stal žákem uznávaného malíře Paula Trogera (1698–1762) a posléze se zde také usadil. Bergl proslul ve své době zejména jako originální tvůrce dekorativních nástěnných maleb s exotickými scenériemi. Pracoval pro dolnorakouské kláštery a opakovaně také pro císařský dvůr. Dekorativními malbami vyzdobil např. apartmány v Hofburgu či zámku Schönbrunn, letní sídlo rakouských panovníků. Postupem času se vypracoval ve velmi ceněného a vyhledávaného freskaře.
