AFO + MUO = data jako umění

AKTUALITA | 27. 4. 2021

Data jsou tvrdá i měkká, lze je využívat, zneužívat, tajit či vizualizovat. Anebo je přetvářet v umění. Právě vizualizaci dat, která se pohybuje na pomezí vědy a umění, letos nabízí v jedné ze svých sekcí popularizačně vědecký festival Academia Film Olomouc. Organizátoři se v této části nazvané Představ si fakta propojili s Muzeem umění Olomouc a jeho letošní největší výstavní akcí trienále současného středoevropského umění UNIVERSUM. 

Program AFO se přirozeně dělí na dvě linie. První je filmová, kde se utkávají ty nejlepší popularizační dokumenty z posledních dvou let. Druhou jsou dramaturgické oblouky nesoutěžních sekcí, kde se AFO prostřednictvím filmů, přednášek, ale i videoher, literatury či výstav snaží představit a pomocí vědy vysvětlit naléhavé společenské fenomény. „Letos se věnujeme tématu vizualizace dat a jejich využití ve vědě i umění, které zastřešuje sekce Představ si fakta,“ vysvětluje ředitel AFO Jakub Ráliš. 

Vizualizace surových dat v grafech, mapách i uměleckých projektech nezůstává pouze u přepisu. „Je to proces hledání informací, jejich kombinace, interpretace a vizuálního zpracování. I pro autora je to napínavý tvůrčí příběh plný nejistoty, protože nikdy dopředu netuší, jaké informace se mu podaří získat a jaký bude jejich konečný tvar,“ říká Barbora Kundračíková, hlavní kurátorka trienále. „My vizualizaci zkoumáme jako užitečný nástroj, ale vnímáme i její negativa, druhotné jevy, které označujeme jako vizuální šum nebo přímo smog.“

Na zájemce o tuto část festivalu čekají čtyři dokumentární snímky. Například Kosmický zoom Evy Szasz z roku 1968 či Unknown Fields: Madagascar – A Treasured Island. Sekce dále představí tři videoperformance, které rámuje rozhovor s australským digitálním umělcem Andym Thomasem, autorem Visual Sounds of Amazon. A součástí je také průprava v tvorbě grafů a vizualizací ze surových dat s datovou žurnalistkou Kristinou Zákopčanovou. 

Ohrada 24/7/AR

Přestože je letošní AFO stejně jako loni on-line, díky spolupráci s Muzeem umění vykročí sekce Představ si fakta částečně do reálného světa a částečně realitu rozšíří. Místem setkání, diskuse, spojení reality a virtuality bude třicetimetrová ohrada Muzea umění – budoucího SEFO – v blízkosti centra města.

Na ohradě je interaktivní instalace na pomezí vědy a umění, kterou vytvořil grafik AFO Matěj Vazal.  Pouhým okem je čitelná pouze polovina vizuálního zážitku. Celý obsah získá zvídavý divák teprve díky rozšířené realitě (AR – augmented reality). Musí si stáhnout do telefonu (zdarma) aplikaci Artivive a potom namíří čočku fotoaparátu na bubliny na zdi. Díky tomu spatří kurátorský výběr vědeckých projektů a uměleckých děl na téma vizualizace. Patří do něj třeba isotypy Otto Neuratha (International Picture Language: The First Rules Of Isotype. London, 1936), landartové projekty Agnes Deneés (Leslie Tonkonow Artworks + Projects, New York) nebo futurismy Stano Filka (Stredoslovenská galéria v Bánskej Bystrici/ Web umenia). A součástí je také originální instalace Attily Csörgő, která vzniká přímo pro ohradu a v květnu se přelije z virtuálního prostředí do toho reálného.

Ohrada tímto přestává plnit svou původní funkci reklamního poutače a stává se vstupem do nového světa – dat, informací a zkušeností, vědeckých i uměleckých projektů a expozic. Rozšířená realita totiž slouží mimo jiné pro i vizualizaci SEFO, do něhož lze tímto způsobem už nyní alespoň pomyslně vstoupit. Trochu to připomíná Alenku Lewise Carola, která prošla zrcadlem a objevila zcela nový svět. Jedná se o novou možnost přemýšlet o tom, jak vidět, uspořádávat a užívat veřejný prostor na pomezí reality a virtuálna. Z ohrady se tak stane venkovní galerie AFO-SEFO, která bude v provozu 24 hodin denně a 7 dní v týdnu.

A to je jen začátek. „Na AFO totiž přirozeně naváže program spadající už přímo do rámce trienále současného středoevropského umění, které začíná 24. 6. 2021,“ říká Barbora Kundračíková. Tehdy se ohrada otevře návštěvníkům, kteří budou moci vstoupit přímo do prostoru SEFO. „Právě prolomení ikonické ohrady je zásadním momentem trienále – v proluce vznikne letní scéna SEFO věnovaná formování veřejného prostoru, na kterém se kromě AFO podílí řada dalších kulturních subjektů působících v Olomouci včetně města. Na ni pak naváže intervence Dana Gregora nazvaná Tichý křik. Díky všem aktivitám se snad toto místo změní ve skutečné fórum,“ říká Barbora Kundračíková.