19. 09. PONDĚLÍ

Fotografický cyklus Elišky Blažkové zachycující kulturu a život ultraortodoxních Židů v nejkonzervativnější židovské čtvrti na světě – Mea Shearim v Jeruzalémě. Autorka dokumentuje dění během vysokých svátků i každodenní život obyvatel čtvrti. Snímky pootevírají dveře také do prostředí ultraortodoxních židovských rodin, kde fotografka sleduje v neposlední řadě i nelehkou roli mnohonásobných matek, které plozením velkého počtu potomků statečně usilují o opětovné rozšíření židovské populace, jež byla v minulosti téměř zničena.

Galerie Café Amadeus, 19. 9. 2016 – 27. 11.2016


skrýt
Vystoupení česko-německého instrumentálního tria, které se ve svých rytmických i hloubavých melodiích a improvizacích inspiruje klezmer a jidiš hudbou původem z východní Evropy. Tři instrumentalisté vdechují melodiím atmosféru zašlých časů a předávají tak posluchačům půvab a hravou lehkost lidových tanečních melodií, jejich pulsujících rytmů a snových fantazií.
 
Tereza Rejšková – housle
Jonathan Jura – klavír
Jeaninne Jura – klarinet, basklarinet, flétna
skrýt

20. 09. ÚTERÝ

Děj našeho příběhu se odehrává na počátku 20. století v předrevolučním období v ukrajinské vsi Anatěvce na pozadí příchodu tragických událostí. Střet tradičního, konzervativního světa a nového, reformního myšlení mladé generace je zde vykreslen na příběhu chudého mlíkaře Tovjeho a jeho rodiny. Dcery se chtějí vdávat, ale pozor, ženicha si chtějí vybrat samy! A to se Tovjemu moc nelíbí, ale co nadělá – "je to jinej svět".
     Přestože se děj hry odehrává před sto lety v malé ukrajinské osadě Anatěvka, odkud jsou místní Židé vyhnáni a následně roztroušeni po celém svetě, nabízí se tu spojitost i s naším městem, který je odsunem místní židovské komunity taktéž poznamenán, i když za trochu jiných, ale vlastně hodně podobných okolností. V dnešním světě, plném bezpráví a lidského egoismu nám právě tato inscenace umožní setkat se s nádhernou lidskou soudržností, humorem, vzájemnou láskou a nezkrotnou touhou žít.

Hraje Divadlo D6K, Holešov

Režie Vladimíra DVOŘÁKOVÁ
Hudební nastudování Kateřina JURÁŠKOVÁ , Magdaléna KUČERKOVÁ
Pohybová spolupráce Eva NEJEDLÁ
Výprava Vladimíra DVOŘÁKOVÁ
Světla, zvuk Milan VÁVRA
Kostýmy ušila Gabriela VEVERKOVÁ

OSOBY A OBSAZENÍ

mlíkař Tovje   Miroslav DVOŘÁK
jeho žena Golda   Ivona VÁVROVÁ
ejich dcery Cajtl   Helena JANDOVÁ
Hodl   Petra CHUDÁRKOVÁ
Chava   Martina ZAPLETALOVÁ
nápadnící Motl   Jaroslav JARKOVSKÝ
Percik   Jakub LEŠKO
Fedka   Martin LEŠKO
řezník Lajzr Volf   Milan BÁRTA
dohazovačka Jente   Alena SMEŠNÁ
čtenář novin Avram   Luděk MANÁSEK
hospodský Mordche   Jaroslav BRAVENÝ
rabín   Antonín VYBÍRAL
jeho syn Mendl   Roman JURÁŇ
velitel   Jaroslav SVOBODA
bába Cajtl/ 1. rus   Bohdana HÝŽOVÁ
Fruma Sára/ 2. rus   Šárka TOPIČOVÁ
šumaři / akordeon   Viktor ČEMBORAN
housle   Magdaléna KUCERKOVÁ
kontrabas   Jiří KUHL
flétna, smeták   Vladimíra DVOŘÁKOVÁ
text sleduje, radí a povzbuzuje   Pavla DOČEKALOVÁ

skrýt

21. 09. STŘEDA

V roce 1855 vyšla v Praze německojazyčná modlitební kniha pro ženy Hodiny zbožnosti (Stunden der Andacht) od Fanny Neuda (1819–1894), manželky loštického rabína Abrahama Neudy (1812–1854). Spis se stal jedním z pilířů ženské spirituality, získal si velkou oblibu a vycházel až do druhé světové války. Kniha a její autorka, vzdělaná a duchovně zralá žena snažící se nalézt rovnováhu mezi ortodoxním přístupem a asimilací, jsou hlavním tématem přednášky Alizy Lavie.
 
Aliza Lavie – absolventka oboru politologie na univerzitě Bar Ilan, kde dlouhodobě působila a kde dnes řídí Centrum zaměřené na média a náboženství; ve svém výzkumu se zabývá mimo jiné rolí ženy v judaismu. Za svou publikaci, věnovanou ženské židovské modlitbě, získala v USA cenu National Jewish Book Award. Kromě své akademické činnosti působí jako poslankyně izraelského parlamentu a dlouholetá členka a předsedkyně parlamentního výboru pro status žen a genderovou rovnost. 
 
simultánně tlumočeno do češtiny
skrýt

r. Monique Swarz, Austrálie 2001, 73 min.
 
Unikátní dokument Monique Schwarzové nastiňuje vývoj obrazu židovské matky od jidiš a němého filmu přes moderní hollywoodskou produkci až po současnou izraelskou kinematografii. Režisérka prostřednictvím ukázek z filmů, komentářů odborníků, rozhovorů s hollywoodskými i izraelskými filmovými tvůrci a filmových záběrů ze svých starších snímků mapuje proměnu karikované postavy panovačné, milující a trpící židovské matky původních jidiš snímků v chytrou, silnou a sexy ženu Hollywoodu a nabízí i srovnání s demýtizující charakteristikou současné izraelské kinematografie,
 
V původním znění s českými titulky


skrýt

r. Tamar Yarom, Izrael 2007, 59 min.
 
Snímek skrze výpovědi šesti mladých žen nahlíží do života členek izraelské armády na okupovaných územích. Ženský pohled na drama nekonečného válečného konfliktu akcentuje především morální aspekt ozbrojeného střetu s palestinským obyvatelstvem a dotýká se také problematiky zacházení s mocí svěřené do rukou teprve -náctiletých dívek.
 
V původním znění s českými titulky


skrýt

22. 09. ČTVRTEK

Literární zpracování generačních konfliktů mezi otci a syny/otci a dcerami je tak staré, jako je stará literatura sama. V některých literárních epochách (německé literatury) je tento motiv centrální (Sturm und Drang, romantika, expresionismus). Ideové spory provázející židovskou asimilaci v 19. a 20. století dodaly tomuto literárnímu motivu v dílech židovských autorů zvláštní tón. Přednáška seznámí posluchače s dějinami tohoto literárního motivu a v druhé části se zaměří na konkrétní díla zejména pražské a moravské německé literatury (Franz Kafka, Ludwig Winder, Hermann Ungar, Ferdinand von Saar aj.) 
 
Ingeborg Fialová-Fürst – přední olomoucká germanistka, dlouholetá vedoucí Katedry germanistiky na FF UP v Olomouci, zakladatelka Arbeitsstelle für Deutschmährische Literatur, která se ve svém výzkumu věnuje mimo jiné německy psané literatuře v Čechách a na Moravě. 


skrýt

r. Lilach Dekel, USA 2000, 53 min.
 
Skupina žen ve věku 80 až 90 let podává svědectví o svém působení v původním kibucnickém hnutí. Režisérka Lilach Dekelová sleduje stopy své babičky, která patřila ke skupině mladých idealistů z východní Evropy, s nimiž přišla ve dvacátých letech minulého století do Palestiny s pevným odhodláním vybudovat zde první kibucy. Nyní, v pozdní fázi svého života, se s několika svými souputnicemi ohlíží za tvrdou prací, obětmi mládí a odhodláním, se kterým pomáhala realizovat utopické představy o komunálním způsobu života, založené na ideách socialismu a sionismu.

V původním znění s českými titulky.


skrýt
r. Ran Tal, Izrael 2007, 70 min.  
 
Děti prvních kibucníků v Izraeli (Palestině) se narodily v prvních desetiletích 20. století rodičům plným neochvějné víry, naděje a odhodlání. Říkalo se jim Děti slunce, byly zrozeny do utopie a měli se z nich stát noví lidé. Byly vzdělávány v ideologickém komunitním systému, který měl nahradit tradiční model rodiny a jenž vyžadoval nekompromisní podřízení individuality kolektivu. Snímek, který mapuje existenci a vývoj jednoho z nejvíce fascinujících mýtů sionistického hnutí v Izraeli, je koláží vytvořenou z více než osmdesáti amatérských snímků natočených kibucníky v letech 1930–1970.
 
V původním znění s českými titulky
skrýt

23. 09. PÁTEK

Hugo Marom (* 1928) je původem ze starobylého rodu Meislů – brněnských židovských zlatníků. Jako jedno z Wintonových dětí odcestoval v červenci 1939 do Anglie, kde se později za války stal v rámci předbranecké přípravy členem Air Training Corps. Po válce se vrátil do Československa, kde odmaturoval a v roce 1948 absolvoval v Olomouci výcvik izraelského letectva. V roce 1949 odjel do Izraele, kde se jako stíhací pilot účastnil izraelsko-arabských válek. Na konci 50. let odešel do civilu a později založil firmu na stavbu a projektování letišť.
 
Besedu moderuje redaktorka Lidových novin Judita Matyášová.


skrýt
r. Nataša Dudinski, ČR 2016, 70 min.
 
Skupina teenagerů odjíždí na Sever. Bez rodičů, učitelů, dospělých – mají jen sebe navzájem. Začíná jejich největší životní dobrodružství. Stráví spolu čtyři roky v Dánsku, v oáze uprostřed běsnící světové války. Jen díky tomu se jim podaří přežít apokalypsu a začít nový vlastní život. Po 70 letech od svého odjezdu se rozhodli vyprávět svůj příběh 
skrýt

24. 09. SOBOTA

Loutková pohádka na motivy starých židovských pověstí, zejména pak legendy o Golemovi. Náš příběh se odehrává v období vlády Rudolfa II. Na pražský hrad se sjíždějí nejvýznamnější alchymisté a umělci své doby. Proradný rádce se snaží co nejvíce si namastit kapsu, a tak lidé v podhradí zažívají krušné chvíle. Rabín Löwe proto na pomoc povolá hliněného hrdinu – Golema. Jeho síla je však tak velká, že touha ji ovládnout a využít jako válečnou zbraň uchvátí i samotného císaře. Díky odvaze rabínovy dcery Ester však příběh přece jen nakonec dobře skončí.
Slovo golem znamená v hebrejštině neúplný, nedokonalý. Ani v židovských legendách neměla tato oživená bytost vlastní myšlenky či vůli a jen doslovně plnila příkazy svého pána.
 
koncept, režie: Tomáš Podrazil
scénografie: Marie Hásková
hraje: Tomáš Podrazil
 
Vhodné pro děti od 6 let a jejich rodiče.
Délka představení: 45 minut
 
www.damuza.cz


skrýt

25. 09. NEDĚLE

Komentovaná prohlídka úsovského hřbitova a synagogy s hercem a překladatelem Jaroslavem Achabem Haidlerem, který se dlouhodobě věnuje dokumentaci židovských hřbitovů v Čechách a na Moravě.


skrýt

26. 09. PONDĚLÍ

Hostem pravidelné talkshow v nové sezóně bude renomovaný fotograf Jindřich Štreit. Pořad doprovází také výstava autorových dosud nevystavených fotografií v Muzeu moderního umění. V průběhu večera zahraje stálý host pořadu, kapela  Loco Poco. Ptát se bude jako vždy David Hrbek.
skrýt

27. 09. ÚTERÝ

Dlouhodobý cyklus přednášek Ladislava Daniela představuje dílo významných malířů v kontrapunktu s jejich osobností a prostředím jejich života. Tentokrát tematicky zaměřeno k tématu Dnů židovské kultury 2016. 

Sonia Delaunay
Ukrajinská malířka židovského původu Sára Iljična Stern (také Sophie Stern, po adopci Terk) se usadila v Paříži a spojila svůj život nejprve s teoretikem kubismu a spisovatelem Wilhelmem Uhdem a pak s malířem Robertem Delaunay. Spolu s ním vytvořila nové pojetí malířství, známé jako orfismus a aplikující teorie barev na malbu. Teprve dnes vychází na světlo její zásadní význam a její myšlenky o spojení života a umění do nerozlučného celku.  
 


skrýt


Místa konání

CAFÉ AMADEUS
Arcidiecézní muzeum Olomouc
Václavské nám. 3
MOZARTEUM
Arcidiecézní muzeum Olomouc
Václavské nám. 3
DIVADLO HUDBY
Muzeum moderního umění Olomouc
Denisova 47

Pořadatelé

Záštita

J. E. GARY KOREN velvyslanec státu Izrael v ČR

Partneři

Dny židovské kultury finančně podpořil Olomoucký kraj

Mediální partneři

Kontakt

Muzeum umění Olomouc
Denisova 47, 771 11 Olomouc
+420 585 514 111
info@olmuart.cz
Pokladna Muzea umění Olomouc
+420 585 514 241
pokladna@olmuart.cz
út–ne 10-18 hodin
Produkce festivalu
Alexandr Jeništa
jenista@olmuart.cz
+420 585 514 290
© copyright M&T creative