Arcidiecézní muzeum Kroměříž

Arcidiecézní muzeum Kroměříž, zřízené roku 2006, sídlí v kroměřížském zámku, který dříve sloužil jako reprezentační sídlo olomouckých biskupů a arcibiskupů. Roku 1998 byl společně s komplexem zahrad zapsán na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Nejstarší podobu kroměřížského biskupského sídla, respektive hradu biskupa Bruna ze Schauenburgu (1245–1281), známe pouze hypoteticky. První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1435, stavební vývoj rezidence ale je možné sledovat až od episkopátu Stanislava Thurza (14961540). Z tehdejší mohutné vícekřídlé budovy s vnitřním dvorem zůstala dodnes zachována jižní hranolová vstupní věž s jedinečnou goticko-renesanční kamenosochařskou výzdobou průčelí a pozdně gotickou hvězdicovou klenbou místnosti v patře. Za biskupa Stanislava Pavlovského (15791598) se stavba dočkala renesanční podoby.

Vzhledem k rozsáhlým poškozením zámku za třicetileté války byl biskup Karel z Lichtensteinu Castelkorna (16641695) při svém zvolení zavázán k obnově zámku nejen jako reprezentačního sídla, ale také jako správního a administrativního centra biskupských majetků, ústředí lenního zřízení a výkonu manského práva.

Roku 1665 zřídil Lichtenstein v prostorách zdevastovaného zámku stavební kancelář a zaměstnal architekta Filiberta Lucheseho (16061666). Ten rekonstrukci zamýšlel jako důkladnou přestavbu s částečným využitím původních konstrukcí a masivní věž zakomponoval do komplexu čtyř mohutných křídel kolem centrálního dvora. V téže době biskup založil i Květnou zahradu.

K rozsáhlé přestavbě zámku došlo v druhé polovině 80. let, kdy Lucheseho návrhy upravil a provedl Giovanni Pietro Tencalla (16291702); nejprve bylo zbudováno severovýchodní křídlo se salou terrenou a grottami. Po téměř čtvrt století intenzivní stavební a umělecké činnosti byla vize biskupa Lichtensteina naplněna.

16. března 1752 však zámek s katastrofálními následky vyhořel. V rámci obnovy byli pro výzdobu reprezentačních sálů a knihovny angažováni malíři Franz Antonín Maulbertsch (17241796), Josef Stern (17161775) a později František Adolf z Freenthalu (17211773). Rekonstrukce včetně výzdoby a zařízení interiérů byla dokončena až roku 1770. Za arcibiskupa Antonína Theodora Colloreda-Waldsee (17771811) byl zámecký areál obohacen na severní straně rezidence přístavbou lodžie s arkádami a giardinettem (tzv. Colloredova kolonáda).

K dalším výrazným úpravám zámku a jeho bezprostředního okolí dále docházelo od 30. let 19. století, kdy byl na místo ředitele arcibiskupského stavebního úřadu angažován architekt Anton Arche (17931851). Dnešní podoby se dostalo Sněmovnímu náměstí a Podzámecká zahrada byla upravena v přírodně-krajinářský park.

Ve druhé polovině 19. století následovaly zejména úpravy interiérů. Za arcibiskupa Theodora Kohna (18921904) byl upraven hlavní vstup z nádvoří do schodišťové haly zámku, kde byl vybudován pilířový portikus s balkónem a kuželkovou balustrádou doplněnou arcibiskupovým znakem.

V současnosti je komplex zahrad a zámku přístupný prostřednictvím několika prohlídkových tras. Arcidiecézní muzeum Kroměříž v jejich rámci spravuje tzv. kabinety, které tematicky představují jednotlivé okruhy arcibiskupských sbírek. Kromě odborné správy sbírek se muzeum věnuje také přípravě krátkodobých výstavních projektů.

Ondřej Jakubec – Marek Perůtka – Jan Štětina – Milan Togner, Dějiny Arcibiskupského zámku v Kroměříži, in: Ondřej Zatloukal (red.), Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži. Průvodce. Kroměříž 2011, s. 23-38 [redakčně zkráceno].

Jak se k nám dostanete?

Fotogalerie
Arcibiskupský zámek v Kroměříži (sídlo Arcidiecézního muzea Kroměříž)

Foto: Zdeněk Sodoma

Arcibiskupský zámek v Kroměříži (sídlo Arcidiecézního muzea Kroměříž)

Foto: Zdeněk Sodoma

Arcibiskupský zámek v Kroměříži (sídlo Arcidiecézního muzea Kroměříž)

Foto: Zdeněk Sodoma

Arcibiskupský zámek v Kroměříži (sídlo Arcidiecézního muzea Kroměříž)

Foto: Zdeněk Sodoma

Lovecký sál

Foto: Zdeněk Sodoma

Růžový salon

Foto: Zdeněk Sodoma

Poradní sál

Foto: Zdeněk Sodoma

Malá jídelna

Foto: Zdeněk Sodoma

Manský sál

Foto: Zdeněk Sodoma

Stará knihovna

Foto: Zdeněk Sodoma

Stará knihovna

Foto: Zdeněk Sodoma

Obrazárna

Foto: Zdeněk Sodoma

Obrazárna

Foto: Zdeněk Sodoma

Obrazárna

Foto: Zdeněk Sodoma

Obrazárna

Foto: Zdeněk Sodoma

Obrazárna

Foto: Zdeněk Sodoma

Obrazárna

Foto: Zdeněk Sodoma


Související

Dnešní otevírací doba

Arcidiecézní muzeum Olomouc 10:00–18:00
Muzeum moderního umění 10:00–18:00
Arcidiecézní muzeum Kroměříž 9:00–17:00

Pátek | 30. 9. 2016

Dnes je otevřeno


Pokladna otevřená út–ne 10-18 hodin, Rezervace na pokladna@olmuart.cz
telefon: 585 514 241

15 Otevřených výstav

Buďte v kontaktu

Facebook Twitter Google+ YouTube Pinterest Instagram

Přihlásit se k odběru novinek


© MUZEUM UMĚNÍ OLOMOUC 2014