Do roku 2012 vstupuje olomoucké muzeum již ve čtvrtek 12. ledna výstavou Architektura je atentátem na dobrý vkus! Ta je pátým dílem výstavní série mapující sbírky a osud ambiciózního projektu Středoevropského fora Olomouc, multifunkčního centra, jež mělo vzniknout rekonstrukcí stávajícího objektu muzea a jeho dostavbou v sousední proluce. „První letošní výstavou se vracíme k návrhu budovy fora od architekta Jana Šépky, který především díky svému nekonvenčnímu pojetí úzce spjatému s organismem historického města stále vyvolává řadu vášnivých, zčásti negativních reakcí,“ řekl kurátor Jakub Potůček o projektu, jehož budoucnost je po loňském neúspěchu žádosti o evropskou dotaci nejasná. „Podobných staveb, zejména galerií, muzeí a jiných kulturních institucí, ale existují v Evropě desítky. Výstava si klade za cíl některá tato centra představit veřejnosti a zároveň poukázat na fakt, že většinu dnes obdivovaných skvostů moderní architektury doprovázely v době jejich vzniku odmítavé reakce,“ upozornil. S architekturou evropského významu se návštěvníci olomouckého muzea setkají i v červnu, kdy v Arcidiecézním muzeu začíná výstava fotografií sakrální tvorby rodáka ze slovinské Lublaně Josipa Plečnika (1872-1957), prvního hradního architekta T. G. Masaryka. Autorem snímků je nejlepší znalec a interpret Plečnikova díla, umělecký historik a někdejší slovinský velvyslanec u nás Damjan Prelovšek. 

Na začátek března muzeum připravuje „delikatesu“ pro milovníky fotografie – profilovou výstavu vlastního fotografického fondu, který se řadí mezi tři největší svého druhu v České republice. „Diváky provedeme prostřednictvím více než dvou set exponátů historií tohoto média od konce devatenáctého století do současnosti. Samotným jádrem výstavy přitom budou unikátní díla klasiků fotografie, například Františka Drtikola, Josefa Sudka, Jaromíra Funkeho nebo Karla Plicky,“ přiblížila výstavu Civilizované iluze její kurátorka Štěpánka Bieleszová. Návštěvníci ale nebudou ochuzeni na jedné straně o ukázky raných fotografií a ušlechtilých fotografických technik, například daugerotypie, platinotypie či bromolejotisky, a na druhé straně o fotografie ze 60. až 90. let 20. století s přesahem do současné tvorby nejmladší generace. Fotografická sbírka přitom bude po knižní sbírce (2009) a sbírce užitého umění (2011) již třetím fondem Muzea umění, jemuž se dostane samostatného „zveřejnění“.

Program v olomouckém Arcidiecézním muzeu začíná na konci března exotickou výstavou Stín kvetoucí sakury. Představí japonské umění z olomouckých sbírek, zejména pak kolekci barevných japonských dřevořezů z 19. století z pozůstalosti malíře Karla Svolinského (1896 - 1986). Doplní ji zápůjčky z Národní galerie v Praze, výběr z orientální části kolekce slonoviny arcibiskupa Leopolda Prečana (1866 – 1947).

Také Arcidiecézní muzeum Kroměříž chystá premiéru na konec března. A bude to ostrý start! Veřejnosti totiž vůbec poprvé předvede unikátní objev z arcibiskupských sbírek na kroměřížském zámku. „Při loňské revizi zámecké knihovny jsme doslova za skříní našli šestici skvěle zachovaných měděných tiskařských matric map z druhé poloviny 18. století, které vznikly na objednávku olomouckého kanovníka Jana Václava Freyenfelse. První matrice představuje jednu z dobových variant slavné Müllerovy mapy Moravy, zatímco zbylých pět zachycuje olomouckou diecézi,“ popsal nález vedoucí kroměřížského muzea Ondřej Zatloukal a doplnil, že počet podobných matric se v České republice počítá na jednotlivé kusy. „V tak početném souboru je kroměřížský objev zcela jedinečný,“ upozornil.

Atraktivní rodinnou podívanou slibuje přehlídka tvorby sochaře, malíře, ilustrátora dětských knih, hudebníka, tanečníka a také nositele Ceny Jindřicha Chalupeckého (1991) Františka Skály (*1956), která bude v Muzeu moderního umění zahájena v polovině dubna. Ambicí olomoucké výstavy, druhé největší Skálovy expozice po přehlídce v Galerii Rudolfinum (2004), je podle jejího kurátora Michala Soukupa uceleně zprostředkovat autorovu „radost a úžas nad fascinující rafinovaností utváření světa“. „V nesrozumitelné šedi i nudě, kterou lze na přehlídkách současného umění často zažít, může být Skálova výstava pro širokou veřejnost inspirativním zážitkem,“ míní Soukup.

Rodiny s dětmi se určitě nebudou nudit ani na výstavě Dotek historie Olomouckého hradu, kterou připravuje Arcidiecézní muzeum Olomouc rovněž na duben. Projekt, na jehož přípravě spolupracuje rovněž olomoucké Tyflocentrum, totiž nabídne možnost poznávat výtvarné umění a především bohatou historii olomouckého Dómského návrší nejen zrakem, nýbrž i hmatem. Jeho součástí bude řada hmatových exponátů, několik z nich přitom bude vyrobeno metodou 3D tisku, ale také doprovodné texty (v černotisku a v Braillově písmu) o výtvarných technikách a materiálech. Přestože je Dotek historie Olomouckého hradu  určený zejména pro zrakově handicapované, svou názorností bude vhodný také pro širokou veřejnost.

Jestliže kroměřížský nález matric map má dalekosáhlé důsledky pro historii české a moravské kartografie, objev, který na konci dubna odhalí Muzeum moderního umění, je unikátní v evropském kontextu. Jakkoliv neuvěřitelně to může znít, v soukromé olomoucké sbírce, která je dlouhodobě zapůjčena Muzeu umění, odborníci identifikovali dosud neznámou malbu předního představitele francouzského realismu Gustave Courbeta (1819-1877). Obraz Toiletta lze podle kurátorky Heleny Zápalkové bez nadsázky zařadit k nejvýznamnějším dílům francouzského malířství 19. století v Čechách. „O Courbertově autorství malby panovaly dlouhou dobu pochybnosti. Výstava proto přiblíží také proces jeho náročného restaurování i průzkumové práce, které významným způsobem napomohly k potvrzení Courbertova mistrovského rukopisu,“ doplnila.

Nebude to přitom jediná restaurátorsky zaměřená výstava v roce 2012. Další z již tradičních projektů tohoto typu, za které muzeum získalo v roce 2009 nejvýznamnější mezinárodní ocenění v oblasti památkové péče – Cenu Evropské unie pro kulturní dědictví Europa Nostra, se uskuteční v říjnu v Arcidiecézním muzeu Olomouc. „Tentokrát představíme úspěšné restaurování Opatovického misálu - ojedinělé památky vrcholně gotické knižní malby,“ uvedla historička umění Jana Hrbáčová.

Další dramaturgickou řadou, která se v roce 2012 dočká pokračování, je „seriál“ monografických výstav zasvěcených olomouckým biskupům a arcibiskupům. Po Stanislavu Pavlovském z Pavlovic, Františkovi z Dietrichsteina a Jindřichu Zdíkovi se Arcidiecézní muzeum Kroměříž na konci května zaměří na výraznou, byť rozporuplnou osobnost přelomu 19. a 20. století, arcibiskupa Theodora Kohna (1845–1915). „Většina odborníků se dosud věnovala aférám, které urychlily Kohnův pád v podobě rezignace, ale naše výstava má jiný cíl. Poukázat na Kohna - mecenáše umění a sběratele, který se například úpravami kroměřížského zámku a vybavením arcibiskupských rezidencí zapsal významně do dějin arcidiecéze,“ přiblížila náplň výstavy kurátorka Martina Miláčková.

Muzeum umění Olomouc dává dlouhodobě významný prostor i regionální výtvarné kultuře a bude tomu tak i v letošním roce. V červnu se v Muzeu moderního umění v jednom výstavním sále setkají tři výrazné osobnosti olomoucké výtvarné scény: grafik, kreslíř a pedagog Ondřej Michálek, malíř a autor četných grafických úprav Oldřich Šembera a sochař a tvůrce realizací v architektuře Jiří Žlebek, které spojuje nejen generační a geografická blízkost, ale i zájem o otázky, týkající se komunikace s vlastním okolím.

Jak termínově, tak zejména z hlediska významu vyvrcholí letošní program od konce října do předjaří příštího roku výstavním projektem Muzeum umění Olomouc 1951 – 2011, jímž si třetí nejvýznamnější instituce svého druhu u nás připomene 60 let své činnosti. Výstava, srovnatelná svým rozsahem snad jen s loňským Olomouckým barokem, se uskuteční v obou olomouckých budovách, tedy v Muzeu moderního umění a Arcidiecézním muzeu Olomouc, a v takřka všech jejich výstavních prostorách. Budou do ní samozřejmě zahrnuty také sbírky Arcidiecézního muzea Kroměříž. „Muzeum umění Olomouc bylo pod názvem Galerie výtvarného umění v Olomouci založeno v roce 1951 a tak má již v letošním roce za sebou šedesátiletou existenci. Cílem ´jubilejní´výstavy bude představit činnost naší instituce komplexně. Vystaven proto bude průřez sbírkami starého umění, stejně jako výtvarnou kulturou devatenáctého století a pochopitelně také výběr z bohatých fondů výtvarného umění 20. a počátku 21. století. Kromě toho bude dílčí část expozice věnována rovněž různorodým dokladům a dokumentům z šedesátileté činnosti muzea,“ uvedl ředitel muzea Pavel Zatloukal. Kurátoři podle něj už nyní nejen cizelují konkrétní seznamy exponátů, ale pracují i na obsáhlé doprovodné publikaci, která shrne peripetie dějin muzea a představí téměř osm set nejvýznamnějších děl chovaných a spravovaných v muzejních sbírkách. Nezůstane však jen u výstavy a publikace. „Naší snahou bude popularizace muzejní činnosti prostřednictvím pestré škály doprovodných akcí a také speciálních programů pro žáky a studenty všech typů škol. Věříme, že ´jubilejní´ výstava se stane jednou z hlavních atrakcí olomoucké kulturní scény přelomu let 2012 a 2013,“ uzavřel Zatloukal.