Sochař, malíř, ilustrátor, hudebník, tanečník. Všechny tyto role ovládá zakládající člen proslulé skupiny Tvrdohlaví František Skála (*1956). Především výtvarnou část jeho tvorby představí od 12. dubna olomoucké Muzeum moderního umění na výstavě nazvané prostě Muzeum, kterou navíc doplní výběr ilustrační tvorby v Divadle hudby. V doprovodném programu ale dojde i na Skálovy nevýtvarné umělecké projevy.
Výstavou Františka Skály pokračuje olomoucké muzeum v představování významných osobností současného umění, jejichž dílo má minimálně středoevropské parametry. „Skálovo Muzeum patří do naší volné dramaturgické řady spolu s nedávnými výstavami například Karla Malicha, Adrieny Šimotové, Milana Kunce, Zdeňka Sýkory, Magdaleny Abakanowicz nebo Dalibora Chatrného. O významu jeho fascinující tvořivosti svědčí nejen řada ocenění, ale také například skutečnost, že v roce 1993 reprezentoval Českou republiku na prestižním 45. Bienále současného umění v Benátkách,“ uvedl kurátor Michal Soukup s tím, že František Skála je například nositelem Ceny Jindřicha Chalupeckého (1991) a držitelem Ceny Ministerstva kultury ČR za přínos v oblasti výtvarného umění, kterou získal před dvěma lety.
Výstava v olomouckém Muzeu moderního umění, jejíž realizace by nebyla možná bez podpory hlavních partnerů – Ery a Pražské plynárenské a.s., bude podle Soukupa zcela výjimečná. „Velikostí sice nemůžeme konkurovat největší Skálově výstavě v Galerii Rudolfinum z roku 2004, ale podařilo se nám zapůjčit z veřejných galerií i soukromých sbírek takový výběr děl, které Skálovu tvorbu představují v dosud nevídaném průřezu a to od samotných počátků v osmdesátých letech až do současnosti,“ zdůraznil a dodal, že celkový počet exponátů se blíží ke třem stům. Reprezentativní je i zastoupení výtvarných žánrů, kterým se autor věnuje, i materiálů, s nimiž pracuje. Olomoucké muzeum totiž vystaví kresby, fotografie, obrazy, instalace, objekty a sochy, které jsou zhotoveny z několika desítek materiálů. „Kromě klasických materiálů, jako jsou dřevo, bronz, kámen, sádra, pálená hlína, umělé hmoty a sklo, používá i další netradiční materiály, například mýdlo, molitan, chleba, uhlí, vejce, kosti, brambory, plísně, traviny, palmové listy, sušené plody, žíně, mořské řasy a další,“ vyjmenoval kurátor olomoucké výstavy.
Některé exponáty přitom snesou označení „legendární“. „Když vyslovíte jméno František Skála, řadě lidí se vybaví jeho molitanový elvisovský oblek z roku 1994, ve kterém dodnes vystupuje s kapelou MTO Universal Praha. Kromě něj vystavíme i slavnou sérii Hlav duchů z mořských řas – kelp, jejichž první varianty vznikly při jeho pobytu v americkém Headlands po získání Ceny Jindřicha Chalupeckého, více než dvoumetrovou svítící plastiku lesního ducha Lesojana z roku 1988, nebo všechny Skálovy vlastnoručně vyrobené a funkční kytary včetně jeho nejoblíbenějšího modelu Ostrorep, s nímž vystupuje,“ zmínil Soukup.
Muzeum umění Olomouc přitom pro Skálovu výstavu vyhradilo hned dva výstavní sály. Zatímco v Trojlodí návštěvníci objeví sochy, objekty, instalace, ale také obrazy a kresby, komornější Salon zaplní výběr ze Skálových barevných fotografických cyklů Staří mistři, Zátiší z ateliéru a K. Decay Laris a jeho příběh. „Se Salonem jsme sice původně nepočítali, ale byli jsme nuceni odložit jednu plánovanou výstavu a díky nadstandardním vztahům s Františkem Skálou jsme se dohodli i na využití tohoto výstavního sálu. Naše přehlídka tak bude mít parametry největší Skálovy souborné výstavy,“ doplnil kurátor s tím, že fotografie v Salonu si návštěvníci budou moci prohlédnout od konce května.
A proč František Skála na své nejrozsáhlejší výstavě spolupracuje právě s Muzeem umění? „Je to jednoduché, olomoucké muzeum mělo vždy mé sympatie, a to jak pro svou pečlivost a profesionalitu při přípravě výstav, tak pro dlouhodobou pozornost, se kterou sledují mou práci. Můžu říct, že ty věci, které má muzeum ve sbírce, sám řadím k nejdůležitějším,“ řekl.
Soukup přitom nezastíral, že příprava byla vzhledem k rozměrům a hmotnosti některých exponátů komplikovaná. Na transport muselo muzeum využít i jeřáb. Nejkomplikovanější byla přeprava zásadního díla Gramofon z roku 2004.„Objekt tvoří pohyblivá gramofonová deska z vlnkového papíru zalitého pryskyřicí, která má v průměru více než tři metry se samostatně stojící gramofonovou přenoskou. Především průměr desky nám způsobil potíže, a proto jsme kvůli tomu museli upravit velikost dveří,“ popsal s úsměvem kurátor výstavy.
Pořadatelé ale nezapomněli ani na další důležitou součást Skálova „portfolia“ – knižní ilustrace, jimž bude věnovaná samostatná výstava v Divadle hudby.„Ilustracím, především pak dětských knížek, se věnuje už od roku 1984 a získal za ně řadu domácích i zahraničních ocenění. Jeho obrazový doprovod najdeme ve více než dvaceti knihách. Naše výstava představí více než stovku ilustrací z jedenácti knížek od roku 1984 do roku 2011,“ přiblížil dramaturg Divadla hudby Alexandr Jeništa s tím, že zastoupeny budou například slavná Zapomenutá řemesla Miroslava Janotky z roku 1984, Sandburgovy Pohádky z bramborových řádků (1987), Královské pohádky Karla Šiktance z roku 1994, Nekonečný příběh Michaela Endeho (2001), ale také Skálův autorský komiks Skutečný příběh Cílka a Lídy z roku 2007.
Na Skálu – performera a muzikanta se pak zaměří doprovodný program k výstavě. V hlavní roli totiž budou jeho originální kytary. Muzeum umění umožní zájemcům zkonstruovat si pod Skálovým vedením své vlastní nástroje na workshopu nazvaném Heavy jako Metal, který se koná 25. května. „Kytary z workshopu pak vystavíme v muzejní kavárně. Na vernisáži je představí a ´zahraje´ na ně Bedřich Lévi, mistr České republiky ve hře na air guitar, tedy v imitování hry na kytaru. Vyhlásíme i tři nejlepší výtvory,“ přiblížil lektor David Hrbek. Ze Skálovy výstavy bude podle něj vycházet i program letošní Muzejní noci, která se uskuteční 1. června. „Připravujeme speciální workshop Tvrdý jako skála určený rodinám s dětmi,“ doplnil Hrbek.
Muzeum umění věří, že Skálovo Muzeum se zařadí k nejnavštěvovanějším výstavám v posledních letech. „Po vernisáži výstavy v Rudolfinu František Skála řekl, že chce, aby výstava zprostředkovala radost a úžas nad fascinující rafinovaností utváření světa. Naší ambicí je uceleně tuto radost zprostředkovat i našim divákům,“ uzavřel Soukup.
K výstavě, která potrvá do 19. srpna, vychází česko-anglická publikace, kterou vydalo nakladatelství Arbor vitae ve spolupráci s Muzeem umění Olomouc. Knížka, která představí řadu starších a zvláště novějších prací autora, volně navazuje na publikaci František Skála z roku 2004, jejichž posledních několik výtisků by mělo být v olomouckém muzeu v prodeji.
