Česká kresba 20. století
Sbírka české kresby 20. století je početně druhou největší sbírkou ve fondech Muzea umění Olomouc a zároveň patří k těm nejlépe profilovaným, čímž se řadí mezi nejvýznamnější galerijní státní kolekce v České republice. Základ sbírky české kresby 20. století tvoří tzv. základní fond, který byl vytvořen v roce 1952 ze čtyř zdrojů: ze sbírek bývalého Městského muzea v Olomouci, ze sbírky olomouckého Klubu přátel umění, z Fondu národní obnovy a deponátů. Tento tzv. základní fond byl v dalších letech rozšiřován především vlastní akviziční činností, dále prostřednictvím ministerských nákupů a darů (např. pozůstalost Karla Svolinského a Vladimíra Pukla). Vzhledem k časově omezeným výstavním možnostem (světelné podmínky) nebyla kolekce české kresby 20. století veřejnosti expozičně prezentována s výjimkou krátkodobé expozice Mezi tradicí a experimentem. Práce na papíře a s papírem v českém umění 1939-1989 (Olomouc, 1998, Krakov, 2001). Samostatně byla představena výstavou Olomoucká sbírka české kresby 20. století (Olomouc, 1994).
Sbírku, která zahrnuje všechny významné proudy a směry 20. století, tvoří soubor kreseb vytvořených nejrůznější technikou a v nejrůznějších materiálech. V kolekci kresby první poloviny 20. století dominují práce autorů symbolistní generace (František Bílek, Jan Konůpek, Jaroslav Panuška, Josef Váchal, Vojtěch Preissig, Hanuš Schweiger ad.), na kterou navazuje soubor kreseb autorů klasické moderny (Josef Čapek, Emil Filla, František Foltýn, Adolf Hoffmeister, Rudolf Kremlička, František Muzika, Jindřich Štýrský, Jan Zrzavý ad.), v němž má své specifické místo kvalitní kolekce sochařských kreseb (Jan Štursa, Otto Gutfreund, Vincenc Makovský, Josef Wagner, Ladislav Zívr ad.). Druhou polovinu 20. století otevírá soubor prací členů Skupiny 42 a Ra (František Gross, František Hudeček, Bohumír Matal, Josef Istler, Václav Zykmund), jenž doplňují práce solitérů (Karel Černý, František Tichý, Pavel Laška, Ludmila Padrtová ad.). Na počátku 90. let byly získány kresby těch autorů, jejichž díla nemohla být z ideologických důvodů dříve získávána (Karel Malich, Jan Kotík, Adriena Šimotová, Václav Stratil, Eva Kmentová, Jitka a Květa Válovy ad.). K nejrozsáhlejším nákupům pak došlo v letech 1996 -1998 v rámci přípravy a realizace krátkodobé expozice Mezi tradicí a experimentem. Práce na papíře a s papírem v českém umění 1939-1989 (Karel Adamus, Vávlav Cigler, Miloš Cvach, Jiří David, Stanislav Diviš, Milan Grygar, Robert Hliněnský, Čestmír Kafka, Jan Kubíček, Mikuláš Medek, Vladislav Mirvald, Ladislav Novák, Tomáš Rajlich, Otakar Slavík, Jiří Sopko, Jan Švankmajer ad.). Specifickým rysem akviziční činnosti bylo rovněž zaměření se na české autory žijící v zahraničí (Miloš Cvach, Jan Kotík, Karel Novosad, Jiří Kolář, Václav Krůček, Tomáš Railich, František Kyncl ad.). V českém prostředí pak ojedinělým počinem bylo založení sbírky autorských knih (Rudolf Fila, Dalibor Chatrný, Jiří H. Kocman, Ladislav Novák, Pavel Rudolf, Vladimíra Sedláková, Jiří Valoch, Václav Vokolek, Jan Wojnar ad.) a autorských knih-objektů (Milan Knížák, FLUXUS)., které jedinečným způsobem doplňují sbírku knižní avatgardy. V padesátých až sedmdesátých letech byla sbírka kresby součástí společné sbírky kresby, volné a užité grafiky. Od začátku osmdesátých let je vedena jako samostatná sbírka.
