ARCIDIECÉZNÍ MUZEUM OLOMOUC
ARCIDIECÉZNÍ MUZEUM KROMĚŘÍŽ
MUZEUM MODERNÍHO UMĚNÍ
PROJEKT SEFO
..// ARCIDIECÉZNÍ MUZEUM OLOMOUC / NOVINKY / PRESS / tiskový servis
© studio trinity 2007
česká verzenoneenglish version




Přihlásit se k odběru newsletteru


TISKOVÝ SERVIS

RŮŽOVÁ ZAHRÁDKA | Rukopisné modlitební knížky
18. a 19. století | Sbírka Jana Poše

 

Muzeum umění Olomouc – Arcidiecézní muzeum Olomouc | Galerie
Václavské náměstí 3, 771 11 Olomouc
19. 2. – 3. 5. 2009

 

POŘADATEL VÝSTAVY
Muzeum umění Olomouc – Arcidiecézní muzeum Olomouc
AUTORKA KONCEPCE VÝSTAVY, KURÁTORKA
Anežka Šimková
GRAFICKÉ ŘEŠENÍ VÝSTAVY
Petr Šmalec
Mediální partneři: MF Dnes, Lidové noviny, ČRo Olomouc, Info, Epava, Profit

 

PUBLIKACE
Editor: Anežka Šimková
Redakce: Anežka Šimková, Ondřej Jakubec
Spolupráce: Martina Kostelníčková, Sabina Prokschová, Markéta Šimková
Texty: Pavel Černý, Jan Kvapil, Zdeněk R. Nešpor, Jan Poš, Jiří Šalamoun, Anežka Šimková
Fotografie: Lumír Čuřík, archiv
Předtisková příprava, grafický design, sazba, obálka: Petr Šmalec

 

Téměř dvě stovky rukopisných modlitebních knížek, které v 18. a 19. století opisovali a ilustrovali lidoví písaři na českém a moravském venkově, si mohou od čtvrtka 19. února do začátku května prohlédnout návštěvníci olomouckého Arcidiecézního muzea. Výstava, nazvaná podle jednoho z exponátů Růžová zahrádka, představuje reprezentativní výběr ze 400 knížek shromážděných pražským sběratelem Janem Pošem. Sbírku před sedmi lety získalo Muzeum umění Olomouc a nyní, v rámci „roku knihy“ – dramaturgické řady výstav zaměřených na prezentaci rozmanitých podob knižní kultury – ji poprvé předvádí veřejnosti. K výstavě vychází stejnojmenná kniha v renomovaném pražském nakladatelství Arbor vitae.
„Zdobené rukopisné modlitební knížky jako osobní předměty křesťanské zbožnosti byly rozšířeny v Čechách a na Moravě od období pozdního baroka až do biedermeieru, zhruba v letech 1750 až 1850. Poměrně vysoký počet zachovaných rukopisů, etnografický výzkum i řada publikovaných článků dokazují, že nešlo o produkci sporadickou a náhodnou, nýbrž o specifický, soustavný a významný projev lidové tvorby, typický především pro území Čech a Moravy, který nebyl ještě zcela zhodnocen. Posláním naší výstavy a stejnojmenné výpravné publikace je tento pozapomenutý jedinečný fenomén, který patří do historie knihy u nás, před-stavit veřejnosti,“ řekla autorka koncepce výstavy Anežka Šimková.
Podkladem pro tvorbu rukopisných modlitebních knížek v 18. a 19. století podle Šimkové byly tehdy rozšířené, levné, ale nekvalitní a neosobní tisky modliteb. „Hlavně venkovští učitelé a učitelští pomocníci, ale také například krejčí, kovář, myslivec, granátník, kostelník nebo hos-podář, ti všichni modlitební knížky opisovali a zdobili pro své blízké nebo na objednávku. Jed-ná se o výraz spontánní lidové tvořivosti, která chtěla dát i modlitbě krásnou vnější tvář,“ vyjmenovala Šimková autory rukopisů.
„Tvůrci těchto malovánek neměli profesionální školení, ale chopili se svého úkolu zcela spontánně a se zaujetím, typickým pro lidové a insitní umění. Více či méně diletantský charak-ter jejich výtvorů prozrazuje nejen jejich technické provedení za použití co nejjednodušších a nejsnáze dosažitelných prostředků, ale i naivně zjednodušené podání a v neposlední řadě i výběr témat, inspirovaných sice v mnoha případech tzv. vysokým uměním, nicméně reduko-vaným častokrát do zcela elementární podoby,“ uvedl historik umění Pavel Černý z Univerzity Palackého v Olomouci. Jak však doplnil, rukopisné modlitební knížky „jsou schopny oslovit čtenáře a diváka bezprostředně a přímo právě díky své upřímné a nekomplikované naivitě, vypovídající v mnoha případech i o citově vřelém a osobním chápání náboženské věrouky“.
Výstava a publikace Růžová zahrádka se přitom opírají o konkrétní soubor autentického materiálu – o sbírku pražského kunsthistorika, galeristy, bibliofila a znalce knihy Jana Poše (1920–1996), který v 60. letech pracoval v Krátkém filmu jako umělecký vedoucí Studia kres-lených a loutkových filmů. „Výtvarná úroveň, živost a osobitost výzdoby, jedinečnost a půvab rukopisných knížek Jana Poše okouzlily natolik, že se vytváření ojedinělé a u nás největší sbírky svého druhu věnoval víc než třicet let. Cílevědomé a láskyplné zaujetí, dobrodružné hledání po pražských antikvariátech dalo nakonec vzniknout kolekci, která má čtyři sta položek,“ upozornila Šimková.
Sbírku, která je ze dvou třetin tvořena českými a z jedné třetiny německými modlitebními knížkami a upozorňuje tak na přirozenou dvojjazyčnost a jednotu křesťanského kulturního prostředí našich zemí v 18. a 19. století, získalo v roce 2002 z Pošovy pozůstalosti Muzeum umění Olomouc. Vzhledem k tomu, že celým letošním výstavním programem MUO prolíná ústřední dramaturgická linie – reflexe fenoménu knihy v průběhu několika staletí, naskytla se vhodná příležitost pro prezentaci Pošovy sbírky široké veřejnosti. „Je to vlastně poprvé po více než sto letech - v roce 1895 na Národopisné výstavě českoslovanské v Praze bylo vystaveno několik stovek rukopisů - kdy je možno představit samostatně opět velký soubor rukopisných modlitebních knížek,“ upozornila kurátorka výstavy a editorka stejnojmenné publikace.
Tu vydává společně Muzeum umění Olomouc a renomované nakladatelství Arbor vitae a je prvním větším nakročením ke komplexnímu zpracování tématu rukopisných modlitebních knížek, především z pohledu jejich výtvarných kvalit. „Kromě pečlivého obrazového zpracování sbírky a stati Jana Poše, která byla otištěna v roce 1993 v časopisu Český lid, kniha obsahuje několik krátkých odborných studií současných českých religionistů a závěrečný vzpomínkový text Jiřího Šalamouna, předního českého výtvarníka a znalce výtvarné knihy,“ přiblížila Šimková obsah knihy a upozornila, že spolu s knihou vychází faksimile jedné z výtvarně nejbohat-ších modlitebních knížek sbírky z roku 1824.
Nejen publikace však umožní návštěvníkům výstavy zevrubnější vhled do tématu. Pro-střednictvím speciálního softwaru si mohou přímo na výstavě „prolistovat“ stránky vybraných 51 rukopisů Pošovy sbírky. „Program je zpracován v češtině, němčině a angličtině. Na výstavě jsou navíc pro srovnání vystaveny i ukázky tištěných modlitebních knížek z 18. a 19. století z majetku Vědecké knihovny v Olomouci. Působivým doplněním výstavy je také vybraný soubor lidové plastiky ze sbírek Národopisného oddělení Národního muzea a také ukázky lidové malby a řezby ze soukromého majetku,“ řekla Šimková.
Výstavu Růžová zahrádka, která končí 3. května, si mohou zájemci prohlédnout také v doprovodu kurátorky Anežky Šimkové. Poprvé již příští čtvrtek, 26. února od 17 hodin, druhá komentovaná prohlídka se uskuteční ve čtvrtek 19. března. Muzeum rovněž nabízí v sobotu 21. března výtvarnou dílnu pro dospělé. „Účastníci se dozvědí, jak si vytvořit vlastní drobnou knížku a doplnit její stránky zajímavým dekorem,“ informovala lektorka Michaela Čapková-Johnová z edukačního oddělení muzea.

KONTAKT PRO MÉDIA
Mgr. Petr Bielesz
Tiskový mluvčí
Muzeum umění Olomouc
Denisova 47, 771 11 Olomouc
(+420) 585 514 282, (+420) 724 202 905
bielesz@olmuart.cz, bielesz@email.cz
www.olmuart.cz

 


1 / 2 / 3 / 4 / 5 / 6 / 7 / 8 / 9 / 10 / 11 /  > 
SOUVISEJÍCÍ ZBOŽÍ