Olomoucká obrazárna III.
Středoevropské malířství 16. – 18. století z olomouckých sbírek
Arcidiecézní muzeum Olomouc / Obrazárna
Olomoucká obrazárna III navazuje na úspěšné expozice, věnované italskému (1994 – 2000) a nizozemskému (2000 – 2006) malířství z olomouckých sbírek. Kolekce středoevropského malířství tvoří nejrozsáhlejší a svým významem rovněž nezanedbatelnou část sbírek starého umění v Olomouci. Stejně jako předešlé obrazárny představuje obrazy ze sbírek Arcibiskupství olomouckého, dále z muzejní kolekce starého umění a z významné soukromé sbírky, deponované v Muzeu umění.
Zpracování zdejších sbírek středoevropského malířství se již dlouhá léta věnuje prof. Milan Togner, který v roce 1986 představil výběr z této malby na výstavě nazvané Středoevropské malířství 17. – 18. století (obrazy, kresby). Mistrovská díla starého umění v Olomouci. Na výsledky bádání v této oblasti navazuje i Olomoucká obrazárna III, vedená opět prof. M. Tognerem. Ze zhruba desítky dalších spolupracovníků, kteří se podíleli na přípravě katalogu, nutno zmínit především prof. Lubomíra Slavíčka, specializujícího se mimo jiné právě na středoevropské malířství raného novověku.
Expozici tvoří výběr nejlepších děl českých, moravských, německých a rakouských malířů, pocházejících především ze 17. a 18. století. Výběr je charakteristický převahou sakrálních témat. Mezi mnoha významnými autory a jejich díly, která jsou zde představena, jmenujme Adama a Evu od rudolfínského malíře Matthäuse Gundelacha, Obrácení sv. Pavla od Karla Škréty, jež patří k autorovým nejdynamičtějším kompozicím, či Klanění tří králů a Odpočinek na útěku do Egypta od německého malíře Johanna Heisse. Z dalších autorů se znělými jmény zmiňme alespoň Daniela Grana, Norberta Grunda, Angeliku Kauffmannovou, Felixe Ivo Leichera, Antona Raphaela Mengse, Františka Antonína Palka, Martina Johanna Schmidta, Johanna Heinricha Schönfelda, Johanna Spillenbergera, Michelangela Unterbergera anebo následovníka Albrechta Dürera. Mnohá z těchto děl byla před vystavením restaurována anebo konzervována v souladu s posláním Arcidiecézního muzea.
Příprava nové expozice a jejího katalogu (v české a anglické verzi) byla nejen příležitostí pro adekvátní zpracování celého souboru, ale přinesla také několik objevů a nových zjištění týkajících se datace a provenience uměleckých děl. V neposlední řadě však poskytla možnost představit vůbec poprvé tuto jedinečnou kolekci jako reprezentativní celek veřejnosti.
Martina Kostelníčková
